Hlavní obsah

Možná nejvlivnější žena v historii. Příběh první dámy Evity Perón

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pravděpodobně znáte muzikál Evita od Tima Riceho a Andrewa Lloyda Webbera, který vypráví životní příběh Maríi Evy Duarte. Byla jednou z prvních feministek, kterým se podařilo posunout ženskou roli ve společnosti. Od jejího narození uplynulo právě 105 let.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byla jednou z nejvlivnějších žen v jihoamerické historii. Budoucí první dáma Argentiny se narodila jako María Eva Duarte, jíž v pozdějších letech nikdo neřekl jinak než Evita (v překladu Evička), do chudé rodiny 7. května 1919. Prostředí, ze kterého pocházela, hodně ovlivnilo její smýšlení a jednání. Byla nejmladší z pěti dětí, přičemž všechny byly nemanželské a otec se k nim nikdy veřejně nepřihlásil, odmítl jim dát i příjmení.

Snaha o nový začátek se vydařila

V patnácti letech se přestěhovala do Buenos Aires, kde se snažila uspět jako herečka. Z brunety se přebarvila na blondýnku a čekala na svou velkou šanci. Excelovala ve velmi populární rozhlasové show a hrála několik menších rolí v divadle. Její fotografie se běžně vyskytovaly v časopisech a upoutaly i o čtyřiadvacet let staršího šéfa Úřadu práce a sociální péče Juana Dominga Peróna.

V roce 1944 došlo v San Juanu k zemětřesení. Aby se podařilo Perónovi získat finanční prostředky, rozhodl se uspořádat dobročinné vystoupení s těmi největšími hvězdami. Při této příležitosti se Eva s Juanem viděli poprvé. Okamžitě se do sebe zamilovali. Vzali se 22. října 1945. Jako manželé spolu začali bojovat o prezidentský úřad. Byla to právě ona, kdo mu volby vyhrál. Vystupovala na mítincích a pěla na něj chválu. Byla v tomto ohledu průkopnicí, protože jinak se ženy politiků vždy držely stranou. První dámou Argentiny byla od roku 1946 až do své smrti.

Foto: Profimedia.cz

Zamilovaný pár Evita a Juan Perón na fotografii z roku 1950 z Buenos Aires v ArgentiněFoto: Profimedia.cz

Velká zásluha na rovnoprávnosti

V roce 1948 založila nadaci nesoucí její jméno, která pomáhala znevýhodněným rodinám. Stavěla nemocnice, domovy pro seniory a matky samoživitelky i školy. Při slavnostech rozdávala mošt a sladké pečivo, pomáhala potřebným, organizovala sportovní turnaje pro děti a mládež. Kromě toho, že své práci obětovala všechen volný čas, byla i zapálenou feministkou. A chtěla prosadit rovnost žen. Zasadila se o to, aby ženy v Argentině měly volební právo. Když tento zákon o rovnosti mužů a žen její choť coby prezident podepisoval, předal listinu symbolicky Evitě.

K tomu, aby pomohla ženám s prosazením se v politice, založila i stranu Partido Peronista Femenino. Ta měla přes půl milionu členek. Podařilo se jí i zasadit o to, aby byli muži a ženy vnímáni stejně v ohledu na rodičovství. Ústavou bylo zaručeno, že jsou si manželské páry rovny a mají společnou autoritu a právo.

Nemohla jsem dělat nic jiného než se svému lidu odevzdat. Chci, aby všichni věděli, že pokud jsem se dopustila nějakých chyb, dopustila jsem se jich z lásky.
Evita Perón

Politickou kariéru zhatila nemoc

Nebylo tajemstvím, že mnoho rozhodnutí, které její muž udělal, bylo z hlavy právě Evity. Chtěla kandidovat na viceprezidentu, protože to byly vůbec první volby, ve kterých mohly ženy nejen volit, ale i kandidovat. Bohužel ale kvůli svému zdravotnímu stavu nemohla. Lékaři jí diagnostikovali rakovinu. Nemoc u ní navíc postupovala velmi rychle. Poprvé volila už z nemocničního lůžka.

Foto: Profimedia.cz

Dětí se kvůli vleklým zdravotním problémům nedočkala. Měla ale čtyřnohého kamarádaFoto: Profimedia.cz

Odkaz pro příští generace

Pouhých šest dní před svou smrtí, kdy už tušila, že ji rakovina děložního čípku přemáhá, sepsala závěť. Text měl být přečten na shromáždění 17. října. Věděla, že toho už se nedožije. Z jejího textu čišela láska k lidu, kterému odkázala i svůj majetek. Až na šperky toho moc nebylo. Právě ty ale chtěla, aby sloužily jako fond, ze kterého by se lidem poskytovaly půjčky. Současně tam neopomněla zmínit svou nehynoucí lásku k manželovi. Juan Domingo Perón řekl, že pár dní před smrtí mu Evita šeptem řekla: „Nikdy neopouštěj chudé, Juane, oni jsou jediní, kdo vědí, co znamená věrnost.“

Obrovská bouře po její smrti

Kongresem byla ještě za svého života jmenována duchovním vůdcem argentinského národa. Tento titul jí mimochodem náleží dodnes. Zemřela 26. července 1952. Tělo bylo druhý den vystaveno v budově ministerstva práce a sociálních věcí. Davy, které se jí přišly poklonit, zaplňovaly ulice dva týdny, vyprodávaly se květiny a svíčky. 9. srpna bylo Evitino tělo převezeno do kongresu, kde u něj každý den až do večera usedal i její choť. Tisk o její smrti psal: „Zemřela nejvlivnější žena světa.“ Rozhodně nepřeháněl.

Foto: Profimedia.cz

Fotografie, kde odevzdává poprvé v historii volební hlas. Už z nemocničního lůžkaFoto: Profimedia.cz

Co jí lidé vyčítají?

Ne všemi byla Evita vnímána jako světice. Političtí oponenti jí vyčítali, že se velkou měrou podílela na devastaci tamní ekonomiky. Není možné stále rozdávat bez toho, abyste někde museli ubrat. Dále jí bylo vyčítáno, že zatímco hlásá, jak je důležité pomáhat chudým, sama si potrpěla na drahé šperky, za které se nebála utrácet horentní sumy. Další otazníky visí nad tím, jak moc dokázala přenést své herecké nadání do manipulace s lidmi.

Zajímavosti z Evitina života:

  • Její odkaz v argentinském lidu přetrvává dodnes. U příležitosti 60. výročí Evitiny smrti byly vytisknuty bankovky v hodnotě 100 pesos. Stala se tak vůbec první ženou, která kdy byla na národní měně vyobrazena.
  • Lidé chtěli, aby byla prohlášena za svatou. Jednalo se o poměrně kuriózní požadavek, protože jak známo Perónovi neměli s katolickou církví zrovna ideální vztahy.
  • Když 31. srpna 1951 ohlásila, že upouští od své kandidatury na viceprezdentku, lidé byli v šoku a zklamaní. Dodnes si tento den připomínají a nazývají ho Dnem odříkání.

Načítám