Kde se vzalo svatomartinské víno? Tradici hledejte na císařském dvoře Josefa II.

Kroniky dokládají, že první přípitky svatomartinským vínem se zabydlely už na císařském dvoře Josefa II. Právě tam prý bylo zvykem připíjet si novým vínem na den svatého Martina, tedy 11. listopadu. Důvod byl prostý. V tento den totiž vinařům, kteří pracovali na statcích u větších sedláků, končila služba. A její prodloužení se domlouvalo při skleničce vína první sklizně daného roku. Nechybělo samozřejmě ani pohoštění – pečené husy a koláče. A protože všichni rádi jedli a pili, nový svátek se ujal.

V předlistopadovém Československu neměli milovníci vína na růžích ustláno. V socialistických samoobsluhách byl výběr velmi omezený, speciální obchody s vínem neexistovaly. Ruku v ruce s tím povadl i zájem o svátek svatého Martina. V souvislosti s ním se připomínalo spíš to, že přijede na bílém koni. O víně řeč nebyla.

Novodobá tradice svatomartinského vína sahá patrně k roku 1993, kdy vinaři ve Vinných sklepech Valtice vyrobili mladé víno, jemuž dali název Moravíno nouveau (podobně jako Beaujolais nouveau). Na obnově tradice svatomartinského vína pracuje systematicky Vinařský fond od roku 2005. Dohlíží na jeho kvalitu a stanovuje, z jakých odrůd se může vyrobit.

Svatomartinská vína jsou první vína daného ročníku. Jedná se o vína mladá, svěží, s ovocnou vůní a maximálním podílem zbytkového cukru do 9 g/l. Jde tedy o vína suchá. Podle odrůdy mohou být bílá, červená i růžová. Značka svatomartinského vína může být udělena pouze vínům z vybraných odrůd. U bílých vín je to konkrétně Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský. Červená svatomartinská vína jsou z odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Růžové víno, případně klaret se vyrábějí z Modrého Portugalu, Zweigeltrebe nebo Svatovavřineckého. Mezi jednotlivými odrůdami vín je rozdíl i v obsahu alkoholu. U červených vín je to maximálně 13 %, zatímco u růžových nebo bílých pouhých 12,5 %.

Opravdu musíte při dietě vysadit veškerý alkohol?

Popíjení a prodej svatomartinského vína má svá pravidla. Neměla by se otevřít dříve než 11. listopadu v 11 hodin dopoledne. „Je to součást licenčních podmínek. Vychází to z tradice, kdy od 11. 11. teprve víno bylo vínem a přestalo být burčákem,“ vysvětluje Jiří Maděřič z Vinařské asociace ČR.

Na etiketě musí být vždy značka se sv. Martinem na bílém koni. Každá láhev také musí mít nápis svatomartinské a obsahovat datum ročníku. Svatomartinské slavnosti s lahodným vínem se konají napříč republikou i v místech, která s produkcí vinné révy nemají nic společného.

V posledních letech se dostávají ke slovu také mladá vína, jakási obdoba toho svatomartinského. Vyrábějí se ve většině případů ze stejných odrůd, ale mohou být i polosuchá a poloslaná. Mladá vína mají zpravidla nižší obsah alkoholu a neplatí pro ně datum 11. 11. Mohou se prodávat i dřív.

Vyznáte se v klíčových událostech českých dějin? Udělejte si test