Pěvecké soutěže a hudební festivaly za socialismu: Propagace komunismu, ale i legendy českého undergroundu

Mladá píseň Jihlava, Festival politické písně Sokolov, Bratislavská lýra, ale také Porta či Rockfest… Pamatujete si ještě na tyto československé hudební soutěže a festivaly? Jejich náplní byla podle historiků hlavně angažovanost a propagace komunistického režimu. Jiná možnost, jak se prosadit v oblasti komerční hudby, nebyla. A tak se řada zpěváků a kapel hlásila na festivaly, s jejichž obsahem vůbec nesouhlasila.

Na tuto akci se mnohdy rozdávaly lístky zdarma, aby se sál vůbec zaplnil (během koncertů se zase postupně vyprázdnil). Už samotná znělka stála za to. „Jen řekni Sokolov a ozve se ti píseň, jen řekni Sokolov a kola roztočí se. Jen řekni Sokolov a kytku k tomu přidej. Vždyť jsou tu lidé dobří jako chléb,“ zněla její slova. „První ročník Festivalu politické písně v Sokolově se konal v roce 1973. Koncertovalo se v domě kultury, další porce vystoupení se pořádala ve sportovní hale,“ vzpomíná historik Jiří Beran.

V rámci koncertování zajížděli soutěžící i do okolních měst a obcí. Výjimkou nebylo ani vystoupení v továrnách. Je zdokumentováno, že v jedné během koncertu zahoukala siréna konec šichty a všichni diváci utekli. Na festivalu se pravidelně objevovali interpreti jako skupina Olympic, Helena Vondráčková, Bacily Václava Neckáře nebo Ivan Mládek. „Řada umělců brala svoji účast na festivalu jako nezbytnost, kterou si museli odbýt, aby mohli nadále rozvíjet své hudební kariéry,“ vysvětluje historik Adam Havlík. Festival zanikl v roce 1988.

Za socialismu bylo město Jihlava spojováno s celostátní pěveckou soutěží, kde nastartovala hudební kariéru řada zpěváků. Pořadatelem byl Ústřední výbor Socialistického svazu mládeže a Ministerstvo kultury. Vystoupení přenášela televize i rozhlas.

V říjnu 1983 přijel do Jihlavy tehdy neznámý mladík ze Slovenska, který si připravil dvě vlastní skladby nazvané Děti a Únava. Skončil třetí a jmenoval se Pavol Habera. Třikrát to v Jihlavě zkoušel například i Petr Kotvald. Z dalších umělců jmenujme třeba Mariku Gombitovou, Ivetu Bartošovou nebo Jitku Zelenkovou. V roce 1987 se festival přestěhoval do tehdejšího Gottwaldova. „Snažili jsme se tomu zabránit, ale nepovedlo se,“ řekl bývalý ředitel domu kultury Radek Blecha. V roce 1998 byl festival obnoven pod názvem Bohemiatalent. Soutěž však neměla dlouhého trvání a zanikla.

Konec června byl v tehdejším Československu tradičně spojován s festivalem populární písně Bratislavská lýra. Inspirací mu byly festivaly San Remo v Itálii, maďarský Seged nebo polské Sopoty. Každoročních příprav se zhostily všechny důležité kulturní organizace v zemi, včetně rozhlasu a televize. Poprvé se festival konal v roce 1966, vítězem se stal Karel Gott s písničkou Mám rozprávkový dom.

Největší hity Karla Gotta. Pamatujete si je všechny?

Festivalu se pravidelně zúčastňovali nejpopulárnější českoslovenští zpěváci a zpěvačky. V roce 1969 se ovšem neobešel bez problémů. Petr Novák přímo z pódia vyhlásil minutu ticha za Jana Palacha a tím si vysloužil zákaz vystupování. Podobně dopadl i Karel Černoch. Jeho vrcholným průšvihem se stalo vítězství s Písní o mé zemi, která byla pojata jako otevřený protest proti srpnové okupaci. Zákaz vystupování si tedy vysloužil i on. Po těchto zkušenostech účast českých umělců na soutěži ochladla, čehož se chopila slovenská hudební scéna. Vznikl tak prostor například pro skupinu Modus, která proslavila například Mariku Gombitovou a Miroslava Žbirku nebo Elán.

S bratislavským festivalem je spojena slavná historka z roku 1989. Přijela americká písničkářka Joan Baez. Z pódia pozdravila Chartu 77, domácí disent a také přítomného Václava Havla, kterého měla jako svého „bedňáka“. Nakonec předala slovo zakázanému autorovi protestsongů Ivanu Hoffmanovi, čímž byla panika završena. Zvukaři po dvou minutách vypnuli zvuk. Poslední ročník se konal v roce 1990.

Soutěžní hudební festival byl založený v roce 1967 v Ústí nad Labem. Název byl odvozen od údolí Labe „Porta Bohemica – Brána Čech“. U vzniku soutěže stál kapelník několika country bandů Jiří Šosvald. A protože měl strach, že country nemá dostatek příznivců, přizval k účasti na klání také trampy. Z Liberce se přistěhoval Jaroslav Velínský, známý jako Kapitán Kid, který se o trampskou část Porty staral. Porta byla v době komunismu hojně navštěvovaná, po roce 1989 však ztratila díky dalším akcím výsadní postavení. Dnes dává festival příležitost hlavně folkařům, trampům a countrystům.

Rozhovor se současným organizátorem Porty Jiřím Vondráčkem

Celostátní přehlídka profesionálních a amatérských rockových skupin vznikla v osmdesátých letech minulého století a konala se v pražském Paláci kultury. Přestože se tehdy jednalo o celkem pokrokovou akci, byly skupiny, které se rozhodly festival bojkotovat, některým zase schvalovací orgány nedovolily vystoupit, jako obnoveným The Plastic People of the Universe. „V undergroundových kruzích byl Rockfest označován jako Potěmkinův festival,“ vzpomíná Vratislav Brabenec z „Plastiků“.

Na Rockfestu se objevilo mnoho známých skupin, například Citron, Titanic, Arakain, Michal Penk, Ciment, Bez ladu a skladu, Buty, Laura a její tygři, Oceán, Precedens nebo Vitacit. V roce 1989 navštívilo festival 35 000 diváků, další už se nekonal.

Už názvy napovídají, že se jednalo o soutěže, v nichž se svými uměleckými výkony měřili vojáci. Armádní soutěže umělecké tvořivosti se zúčastňovali hoši, kteří pobývali ve vojenské základní službě. Mezi vítěze patřil například Jaroslav Uhlíř.

Normalizace a kontrola veřejného umění vytvořily podhoubí pro vznik undergroundu. Neoficiální a ilegální hudba se točila především kolem skupiny The Plastic People of the Universe. Kapelu založil v roce 1968 baskytarista Mejla Hlavsa a uměleckým vedoucím se stal Ivan „Magor“ Jirous. Po zatčení členů skupiny vznikla Charta 77, kolem undergroundu se navíc pohyboval i Václav Havel. Právě on kapelám doporučoval básnické texty ke zhudebnění a ve své chalupě na Hrádečku pořádal pravidelné koncerty.

Naše domovy za minulého režimu: Obývací stěny, sifonové láhve, remosky a papiňák