Článek
Jak tedy vypadaly Velikonoce v době, kdy se o víře nemluvilo, ale tradice se doma držely dál? Mnozí na ně jistě vzpomínají jako na idylickou dobu, kdy s babičkou barvili vajíčka a těšili se na koledu. Komunistický režim se ovšem snažil všechny připomínky křesťanských Velikonoc maximálně potlačit.
Jen svátky jara!
Po roce 1948 se křesťanské Velikonoce staly pro komunistickou ideologii nepohodlným tématem. Náboženský obsah byl nežádoucí, a tak se v tisku i rozhlase začalo mluvit o „svátcích jara“. Velký pátek byl v roce 1951 jako státní svátek zrušen a duchovní tradice se postupně vytrácely.
V tehdejším tisku se objevovaly články o tom, že moderní člověk slaví jaro prací a radostí z přírody, nikoli návštěvou kostela. Režim zašel i tak daleko, že například z kalendáře Josefa Lady, který vznikl v roce 1941, v novém dotisku v 80. letech nechal odstranit všechny křesťanské symboly. Takže například místo zvonů, které na Zelený čtvrtek odlétají do Říma, jsou na obrázku jen mraky.
Radostnější koleda
Křesťanský odkaz Velikonoc bylo třeba něčím nahradit, a tak se kladl důraz na vítání jara, lidové tradice, jako je pletení pomlázek či barvení vajec, a samozřejmě jídlo. V médiích se objevovaly především recepty a připomínky folklorních tradic. A samozřejmě důraz na budování socialismu a oslavu pracovních úspěchů. Předčíst jste si tak mohli například: „Také o svátcích zemědělci pracovali: Chladné počasí neodradilo.“ Či: „V provozu zavlažovací soustavy. Dodávají jarní zeleninu.“
Často se také psalo o tom, jak „veselá děvčata z JZD“ pletou pomlázky pro celou vesnici, nebo jak družstevníci dodali rekordní množství vajec pro jarní trh. Koleda byla prezentována jako čistě kulturní veselice, u které bylo běžné, že muži dostávali panáky alkoholu místo kraslic. A podle toho takové tažení po vesnicích i městech pak vypadalo.
Mnohem častěji než zprávy o lidových tradicích se v médiích objevovaly informace o velikonočních výletech do probouzející se přírody. Krajští zpravodajové pravidelně reportovali o počtech návštěvníků na oblíbených turistických cílech.
Nové symboly jara
Součástí „vymýtání“ náboženství byla i výměna symbolů. Křesťanský beránek začal být vytlačován „modernějším“ zajícem, který lépe zapadal do jarního pojetí velikonočních svátků. Výlohy obchodů zdobily také výhradně jarní a folklorní motivy, ale na nedostatkové zboží se fronty stály dál.
V mnoha rodinách, zejména na menších vesnicích na Moravě a Slovensku, se ale dál slavilo „po staru“ s důrazem na tradiční zvyklosti – pečení jidášů, mazanců s křížkem na Bílou sobotu a nedělní bohoslužbu. Leckde se dodržoval i 40denní půst, v kostelech se zapalovaly tradiční velikonoční svíce (paškál) – velká svíce symbolizující Krista jako světlo světa a jeho vzkříšení.
Velikonoce
Velikonoce jsou svátkem jara (pro ateisty) a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (pro křesťany). Letos vychází Velký pátek na 3. dubna, Velikonoční pondělí na 6. dubna.
K tradicím Velikonoc patří barvení vajíček, pečení mazance a beránka, někdo si na Zelený čtvrtek připraví i jidáše. Křesťané si během pašijového týdne připomínají poslední dny života mesiáše a jeho vzkříšení.
Velikonoční pondělí pak patří na většině míst v Česku koledování a pomlázce. Víte, jaké jsou nejlepší recepty z vařených vajec?
