Hlavní obsah

Vnoučat se nedožiju, chtěla bych tu ale být co nejdéle pro dva malé syny, říká Jana s rakovinou prsu

Foto: Archiv Jany Svojtkové

Foto: Archiv Jany Svojtkové

Jana Svojtková bojuje už pět let s rakovinou prsu. I přes intenzivní léčbu se jí bohužel nedaří nemoci zbavit, možnosti terapie jsou navíc omezené a finančně velmi náročné. Maminka dvou malých kluků se už vzdala naděje, že pozná svá vnoučata, ale ráda by tu byla co nejdéle pro své dva syny.

Článek

Jana Svojtková celý život sportovala, byla zdravá a měla pocit, že je nesmrtelná. Byla šťastná po boku svého partnera, kterému v roce 2011 řekla ano. Brzy se jim narodil první syn a po třech letech druhý. Jana s chlapci byla dohromady šest let doma, a když šli do školky, těšila se na návrat do práce. Na pozici asistentky nákupu ale vydržela jen několik měsíců, když jí do života zasáhla vážná nemoc.

Návrat do práce si představovala jinak

Jana se do zaměstnání vrátila po šesti letech, těšila se, že bude opět vydělávat, a práce ji moc bavila. Jenže místo aby si užívala, že je mezi lidmi, řešila časté nemoci synů a možnosti hlídání a přitom se bála, aby o místo nepřišla. V té době jí navíc zemřela milovaná babička, její spřízněná duše, takže stresu a trápení bylo víc než dost.

První bulku objevil manžel

Po pár měsících, na jaře roku 2018, jí manžel náhodou objevil v prsu bouli. Jana se ale tak moc bála špatných zpráv, že k lékaři šla až po měsíci. Biopsie potvrdila rakovinu prsu, nádor měl velikost mandarinky.

Následovalo, jak Jana říká, „klasické kolečko“, které podstoupí ženy s touto diagnózou: chemoterapie, ozařování, operace. Protože byl nádor hormonálně závislý, museli jí lékaři vyvolat umělý přechod. Zdálo se ale, že léčba zabrala.

Foto: Archiv Jany Svojtkové

Jana Svojtková je se svojí diagnózou vyrovnaná, ale ráda bych tu pro své syny byla co nejdéleFoto: Archiv Jany Svojtkové

Rakovina se vrátila

Kvůli lepší rekonvalescenci Jana odjela po roce na tři týdny do lázní. Tam ji ale začalo opět bolet prso a vyšetření ukázalo, že se nemoc vrátila a nádory jsou dva.

Byla jí odebrána obě prsa, jenže nádor se ani tak nedaří zastavit a zlikvidovat. Ač se nerozšiřuje do dalších orgánů, metastazuje pod kůží a léky zaberou vždy jen na chvíli. V současné chvíli je Jana ve čtvrtém stadiu rakoviny a pojišťovna nákladnou léčbu na uzdravení už nehradí. „Smířila jsem se s tím, že neuvidím vnoučata, ale pro syny tu ještě chci být. Nedokážu se smířit s tím, že pojišťovna léčbu, která by mi prodloužila život, neuhradí,“ říká Jana.

Foto: Archiv Jany Svojtkové

Synové a manžel jsou ti, kdo drží Janu nad vodou a kvůli kterým tak bojujeFoto: Archiv Jany Svojtkové

Pojišťovna neplatí, ale Jana se nevzdává

Jana ví, že její nemoc není již možné vyléčit. Už déle než rok má paliativní léčbu a léky jí jen prodlužují život, ale rozhodně se nevzdává. Od prosince do července podstoupila léčbu přípravkem Enhertu, který jí na čas ulevil: „Pomohl mi od bolestí, nádorové boule nevylézaly přes jizvy, ty nekrvácely. Ale už bohužel přestal fungovat.“

Potřebovala tedy něco dalšího a ukázalo se, že její jedinou nadějí je lék s účinnou látkou tucatinib, který jí doporučila ošetřující lékařka. Jedna dávka je na tři týdny a léčba na měsíc stojí 200 tisíc. „Pojišťovna odmítla lék zaplatit a okomentovala si to mnoha důvody. Již léčbu Enhertu mi nechtěli proplatit, museli jsme se s mojí paní doktorkou odvolat a až na odvolání léčbu schválili. Na rozhodnutí má pojišťovna měsíc, potom ho zamítne a člověk se odvolá a oni mají další měsíc na vyjádření. To je pro onkologicky nemocného strašně dlouhá doba,“ vysvětluje Jana.

Vznikla sbírka na pomoc

V současné době již nová léčba probíhá: „První měsíc mi zaplatil soused mého dědy, za což bych mu chtěla strašně moc poděkovat, další penízky se sbírají. Paradoxně pokud léčba zabere, tak bych na této chemoterapii mohla být i mnohem déle. To už ale nechám osudu. Nechci nic zakřiknout, ale zdá se mi, že léčba již po týdnu začala zabírat, protože se boule opět zmenšují a rány mi přestávají krvácet.“

Jana stále doufá, že se objeví nějaký nový lék, kdyby i tento přestal fungovat, ale uvědomuje si, že s příspěvky od pojišťovny je problém. A proto její kamarádka založila na platformě Donio sbírku, kde je možné Janě na léčbu přispět.

Foto: Archiv Jany Svojtkové

Doporučená léčba pomůže od bolestí a zmenší nádory pod kůžíFoto: Archiv Jany Svojtkové

Dopis Ježíškovi už v září

Co Janu Svojtkovou drží nad vodou? „Rodina a přátelé. Pomáhají i procházky lesem a knížky, ale moje tělo už mě moc nepustí, často celý den odpočívám a ležím.“

A jak náročnou situaci zvládají synové? „Mladší se nedávno rozhodl napsat Ježíškovi. Nejdřív jsem nechápala, proč dopis píše už v září. Ale on si přál, ať se máma uzdraví. To se mi nahrnuly slzy do očí. Starší často přijde a říká mi, že to bude dobrý. Nedávno jsem se ho ale zeptala, jestli je šťastný, a on mi řekl, že ne, protože jsem nemocná. Ale kdybych nebyla, prý by s klidem řekl, že je nejšťastnější. Tak to jsem taky slzela.“

Jana měla na závěr našeho povídání jednu prosbu: „Chtěla bych všechny ženy vyzvat, aby si dělaly samovyšetření prsu. Je to opravdu moc důležité a může to zachránit život.“

Reklama