„Jsem Saija.“ Eva Burešová představuje svůj vnitřní hlas. Po ztrátě blízké osoby už nechtěla na nic čekat

Eva Burešová se ve světě showbyznysu pohybuje od mládí a ve 33 letech konečně chce jet podle svých pravidel. I proto neváhá měnit žánry, nebýt už hodnou holkou a dát prostor i jméno svému vnitřnímu hlasu: v podcastu Bubliny představila Saiju. Je na co se těšit!

Eva Burešová má velkou novinku: před pár týdny popřála vše nejlepší svému vnitřnímu hlasu a představila jej. „Saija vznikla minulý rok v březnu. Eva Burešová je spojovaná s věcmi, které nejsou jako já, lidé o mně mají svou představu: holčička ze seriálů, maminka v šatičkách, éterická víla… A pak je překvapí, když si vezmu černé tričko s logem kapely, kterých mám ale spousty. Reakce jsou ‚Evičko, vy se nám měníte!‘ – já jsem taková ale byla vždycky.“

Ač o změně jména mluví Eva jako o malé věci, naslouchat vnitřnímu hlasu malá věc není: „Nejdůležitější impuls byl, když mi odešla ze života blízká osoba… A já si řekla, že není čas na něco čekat, snažit se neustále uspokojit lidi kolem sebe.“

Na své kariéře něco pochvaluje, tak pestrost: „Tím, že mám ADHD, dělám miliardu věcí zároveň.“ A pak všechny své role vyjmenuje na sociální síti a nesměle zmíní, že je trochu unavená. Daří se jí najít balanc? „To se neděje! Mám v povaze být stoprocentní a dokonalá, ale to neexistuje. A já se styděla říct, že jsem unavená, to je asi vlastnost nás žen,“ popisuje každodenní realitu mnoha žen. „Touto optikou se na nás kouká: musíme dobře vypadat, být hubené, skvělé v kariéře a vydělávat si, jinak jsme trošku zlatokopky, ale když jsme moc v práci, tak jsme kariéristky. Je to tlak.“

Dříve často ženy stály před volbou „práce nebo dítě“. Ona zůstala po rozchodu s otcem staršího syna ve 24 letech sama a zvládla to. „Ženy v našem rodě jsou silné a zvládneme úplně všechno. Jestli to není prokletí? Je těžké k sobě někoho najít.“

Kdy se naučila nechat si pomoct? „Byly tam strachy z předešlých vztahů a až těsně před porodem Tristana jsem si řekla, že se přestanu bát: můžu spadnout a někdo mě chytí.“

Zažila toho s médii požehnaně, ale přesto minulý rok dostala „lekci“. Točila na Slovensku show Let's Dance a byla vyfocena s cyklistou Peterem Saganem, jak ji drží kolem ramen. „Kauza s Peťou byla neskutečně uměle vytvořená. Všichni z mého okolí i tisk ví, jaká jsem a jestli jsem kontaktní. A tam se nestalo nic: šla jsem do auta, vracím se zpátky, Peťa mě chytnul kolem ramen, pak za ruku, přejdeme obrubník, jdeme dovnitř, já pak domů,“ vzpomíná, jak ze dvou fotek vznikla kauza. „Dostávala jsem výhružné zprávy, jak jsem zničila rodinu, 99 % jich bylo od žen.“

Zásadní bylo jen to, co si v tu chvíli myslel její partner Přemek Forejt: „Já mu to volala, a když viděl fotky, řekl, že mu vadí má pokrčená kolena, protože to by se nelíbilo Tatianě Drexler. On ví, kdo jsem,“ říká přesvědčeně a dodává, že jsou zajímavější témata než ona s Přemkem Forejtem. „My se máme fakt rádi a jsme vlastně strašně nudní. Jen on je potetovaný a já mám kamínky na zubech.“

O nastavování hranic a tlaku na ženy mluví i Alena Doláková