Článek
Letos oslaví moderátorka Kristina Kloubková padesátku a i když to zní jako klišé, tak na „svůj věk“ nevypadá. Jak se cítí? „Zajímavě, jako bych byla na rozcestí. Možná je to Ohnivým koněm, který všechno, co nemá držet, rozmete a rozdupe. Ale asi to s padesátkou souvisí: bilancuji, umím říct ne a zastat se sama sebe. Celý život jsem se něčeho bála a teď mám pocit, že ten strach opadává…“
V podcastu prozradila, co obnáší práce na vztahu s partnerem a dcerou, i jak řeší, když jí je najednou malé oblečení.
Moderátorka Kristina Kloubková v podcastu Bubliny mluvila o přelomové padesátce a došlo na několik dojemných okamžikůFoto: Proženy.cz
Co Kristina Kloubková v Bublinách prozradila
- Jak řeší, že tělo, které bývalo pracovním nástrojem, už možná nefunguje jako dřív? „Nám vždycky říkali: Když tě nic nebolí, tak jsi mrtvá! Ale mě tedy bolí pořád něco.“
- A co změna mentálního nastavení? „Moje vlastnost je, že nezávidím lidem, jsem přející. Ano, řeším postavu a to, že mi je sem tam něco malé, ukládá se to jinak než dřív. Ale třeba to, jestli jsou v mé profesi mladí a šikovní? Já jsem podporující a chválím.“
- Pomáhá si při přípravě na rozhovor umělou inteligencí? „Důkladná příprava je základ úspěchu. AI jsem zkusila a nedá se na ni spolehnout. Například po zadání mého jména vygenerovala odpověď, že mám tři děti... Může to být pomocník, ale lidské zpracování je nezaměnitelné.“
- Co by si přála do druhé padesátky? „V té další padesátce jsem ještě víc při těle a jsem s tím v pohodě, hodně se směju! Ráda bych cestovala a objevovala svět.“
Zklidnění přišlo s věkem
Považuje se za workoholičku a když to s prací přežene, tělo se ozve. Zklidnění přišlo prý až s věkem. „Vždyť… za čím se hnát? V tradiční čínské medicíně se říká: ‚Nic nemusíš.‘ Jenže my máme pocit, že musíme zvládnout a stihnout všechno.“
Je jí vlastní pokora, dril a pracovitost, což jí daly i roky, kdy se věnovala profesionálnímu tanci. „Nevzdávám věci, co se mám naučit, se naučím. Například mluvit a správně dýchat, abych mohla moderovat. Jsem zkrátka zvyklá poslouchat a pracovat, což je velká deviza do života. Jsem na sebe přísná, ale to je asi celá naše generace.“
Učím se žít tady a teď
Chtěla se naučit anglicky, dělat sushi, tančit tango a vdát se. Jak je na tom? „Sushi dělá dcera, já ho dělám po japonsku. Anglicky se budu učit celý život, na tango jsme chodili rok a vzdali to. Vdát jsem se chtěla moc a pořád chci. Mám pocit, že ten chlap celému světu řekne: ‚To je moje žena, člověk, kterého mám rád.‘ My jsme se už vzali neoficiálně a ono se to i bez svatby nezboří!“
Obecně se prý učí tolik neplánovat, žít tady a teď. A i když v práci naslouchat v rámci rozhovorů umí výborně, učí se to v rámci komunikace s dcerou. „Mám pocit, že teď ji moc neznám a i když ji chci chránit, učím se nechat ji jít svojí cestou. Víc naslouchat, neskákat do řeči a když si chce povídat, všechno odhodit a být tam.“
Na vztahu se musí pracovat
Když byla těhotná, přála si jen dvě věci: „Nerodit císařem a aby mi vydržel vztah a dítě neprocházelo rozchodem rodičů. Já jsem s tátou nevyrůstala, měl novou rodinu…“ Dceru ale nakonec porodila císařským řezem a s partnerem „nepřežili ani tři roky malé a šli od sebe“. Měla sice obavy, co tím dceři dala do života, ale i když nežijí s otcem Jasmínky spolu, vidí dcera mámu ve spokojeném vztahu.
Už roky je jejím partnerem tanečník Václav Kuneš a Kristina říká, že je zásadní na vztahu pracovat a neutíkat při prvním problému. „Chce to naslouchat a mít pochopení. Když spolu chcete být, tak se řešení musí najít. Taky jsme procházeli krizemi, ale Vašek má klidnou sílu, umí mě mile uzemnit, zklidnit a je tam… Navíc přemýšlí nad tím, co mu říkám, a hledá řešení.“
