Endokarditida je bakteriální zánět, který může poškodit srdce. Rizikem je i neléčený zubní kaz

Infekční endokarditida je závažné mikrobiální (typicky bakteriální) zánětlivé onemocnění srdce, které nejčastěji postihuje srdeční chlopně, vzácněji i další srdeční struktury. Přestože jde o relativně vzácné onemocnění, může mít velmi dramatický průběh a bez rychlé léčby může člověka přímo ohrožovat na životě.

Nejvíce ohroženi jsou lidé s umělými srdečními chlopněmi, vrozenými srdečními vadami, pacienti po předchozích operacích srdce nebo ti, kteří již infekční endokarditidu prodělali. Riziko zvyšuje také nitrožilní užívání drog či dlouhodobé žilní katétry a významnou roli hraje i špatný stav chrupu a chronické záněty v dutině ústní, které mohou představovat zdroj bakterií.

„Choroba vzniká ve chvíli, kdy se bakterie, vzácněji houby, dostanou do krevního oběhu a následně se usadí na srdeční chlopni nebo cizorodém materiálu v srdci, například na umělé chlopni či elektrodách kardiostimulátoru. Mikroorganismy se nejsnáze uchytí na již poškozených nebo umělých srdečních strukturách, kde vytvoří infekční ložisko, jež následně narušuje správnou funkci srdce,“ vysvětluje kardiolog Marek Vícha, člen lékařského týmu Kardi Ai. Záludnost infekční endokarditidy spočívá v tom, že její příznaky bývají často nenápadné a nespecifické.

Nemoc se obvykle projevuje dlouhotrvající horečkou, výraznou únavou, zimnicí, nočním pocením, dušností nebo také bolestmi svalů a kloubů. Někteří pacienti hubnou, jiní si stěžují na dlouhodobý pocit celkového vyčerpání. Symptomy mohou připomínat virózu nebo jiný vleklý zánět v organismu. Není proto výjimkou, že pacient před stanovením správné diagnózy navštíví i několik specialistů a opakovaně užívá antibiotika, aniž by se na počátku pomyslelo právě na endokarditidu.

„Nemoc se někdy odhalí až při vzniku komplikací. Část infekčních hmot se může uvolnit do krevního oběhu, ucpat cévu v mozku nebo se rozšířit do dalších částí organismu a vyvolat závažnou infekci například v páteři, kloubech či jiných orgánech. Cévní mozková příhoda nebo nevysvětlitelné bolesti zad způsobené infekcí páteře tak mohou být prvním projevem dosud nerozpoznané endokarditidy,“ uvádí kardiolog.

Diagnostika je mnohdy složitá. V praxi se využívají především opakované krevní odběry k průkazu bakterií v krvi a ultrazvukové vyšetření srdce, které dokáže zobrazit infekční útvary na srdečních chlopních.

„V laboratorních výsledcích obvykle nacházíme zvýšené zánětlivé parametry upozorňující na probíhající infekci. V některých případech pomáhají také moderní zobrazovací metody, například CT nebo PET vyšetření,“ popisuje Marek Vícha.

Léčba bývá obvykle dlouhá (několik týdnů i měsíců) a náročná. Základem jsou cíleně podávaná antibiotika zaměřená na konkrétní bakterii, která se většinou aplikují přímo do žíly po dobu několika týdnů. Pokud infekce způsobí závažné poškození srdeční chlopně, vznik srdečního selhání nebo hrozí další šíření infekce, bývá nutný kardiochirurgický zákrok. Při něm mohou lékaři postiženou chlopeň opravit nebo ji nahradit novou.

Pokud jde o prevenci, zásadní je především důsledná péče o dutinu ústní, pravidelné návštěvy zubního lékaře a včasná léčba infekcí. Bakterie se totiž mohou do krevního oběhu rozšířit například při zánětech dásní nebo neléčených zubních kazech.

„U pacientů s nejvyšším rizikem, například s umělou srdeční chlopní, po prodělané infekční endokarditidě nebo u některých vrozených srdečních vad, se v určitých situacích doporučuje preventivní podání antibiotik před vybranými zdravotnickými výkony, nejčastěji stomatologickými,“ říká Marek Vícha.

Zlatý stafylokok způsobuje řadu problémů. Od kožních infekcí po život ohrožující stavy