K nákaze klíšťovou encefalitidou stačí hodina po přisátí parazita. Hrozí poruchy paměti i ochrnutí

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému, které může způsobit závažné a dlouhodobé zdravotní následky. Ohrožen je v podstatě každý, kdo rád vyráží do přírody, na klíšťata narazíte v lese, na louce, městském parku nebo dětském hřišti, u vody i doma na zahradě. Podle údajů Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) bylo v roce 2024 zaznamenáno 670 případů nakažených touto chorobou, což bylo o 150 více než v roce předchozím.

Onemocnění přenáší infikované dospělé klíště, stejně jako nymfa nebo larva klíštěte. Nižší vývojová stadia tohoto parazita jsou velmi malá, tudíž je snadno přehlédnete a nepozorovaně sama z kůže odpadnou. K přenosu viru může dojít již pár desítek minut po přisátí klíštěte (na rozdíl od bakteriální lymské boreliózy, kdy k nákaze člověka dochází zpravidla až po 24 až 48 hodinách po přisátí).

Klíšťová encefalitida, která se často projevuje jako zánět mozkových blan, dokáže na mnoho týdnů nebo měsíců vyřadit z běžného života i zcela zdravého a mladého člověka. V případě, že se nakazíte, průběh choroby může mít dvě fáze. První připomíná běžnou virózu nebo chřipku (únava, zvýšená teplota nebo bolesti kloubů), pokud se ale nemoc dostane do druhé fáze, může napadat mozek a míchu a zanechat trvalé následky.

„Onemocnění může způsobit závažné postižení centrálního nervového systému a jeho důsledky mohou vést k vážným zdravotním komplikacím, jako jsou poruchy spánku, paměti, rovnováhy, úzkosti, deprese, nebo dokonce ochrnutí,“ uvádí lékařka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby OZP. Jelikož je onemocnění virového původu, nelze jej léčit antibiotiky a neexistuje žádná účinná léčba ani proti samotnému viru. Léčba klíšťové encefalitidy je proto zaměřena na zmírňování příznaků nemoci.

„Věk a imunita hrají u průběhu onemocnění svou roli, ale nelze říci, že by nejzávažnější formy měli jen senioři a lidé se sníženou obranyschopností. Trvalé ochrnutí končetin nebo dýchacích svalů se týkají i mnohem mladších jedinců, kteří dosud neměli se svým zdravím žádný problém,“ říká infektoložka Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

K propuknutí onemocnění dochází většinou po jednom až dvou týdnech od přisátí klíštěte, ale tento interval může být až 30 dní. První, výše zmíněná fáze s nespecifickými symptomy, trvá obvykle pár dní, poté obtíže samy odezní, v mnoha případech si imunitní systém poradí.

„U některých pacientů ovšem, po krátkém období bez obtíží, následuje druhá fáze, při které je již postižena centrální nervová soustava, což se projeví vysokými horečkami, silnými bolestmi hlavy, zvracením, třesem, zmateností a světloplachostí. Tento stav vyžaduje hospitalizaci pacienta a zahájení komplexní léčby. Ta zahrnuje zejména léky proti jednotlivým symptomům - bolesti, horečce, zvracení a otoku mozku. Během akutního onemocnění a při následné rekonvalescenci je důležitá i podpora imunitního systému vhodnými doplňky, vitaminy a minerály,“ vysvětluje lékařka Jana Ježková.

V případě závažných komplikací je nutná další odborná léčba – neurologická, rehabilitace, fyzioterapie, případně pomoc psychoterapeuta. „I po ukončení hospitalizace pacienti často bojují s bolestmi hlavy, rozmazaným viděním, horší pamětí a koncentrací. Takzvaný postencefalitický syndrom komplikuje návrat do práce a snižuje kvalitu života. Doba jeho trvání je individuální a může jít o měsíce až roky,“ upozorňuje lékařka Dita Smíšková.

Nejohroženější skupinou, pokud jde o riziko nákazy klíšťovou encefalitidou, jsou starší dospělí a senioři, tedy lidé nad 50 let věku, dále jedinci s chronickými onemocněními a oslabenou imunitou a také ti, kteří tráví hodně času v přírodě, tedy sportovci, turisté, pejskaři, houbaři či milovníci zahradničení. U starších a méně odolných osob hrozí těžší průběh nemoci i vyšší pravděpodobnost vážných trvalých následků, jako jsou například poruchy paměti a hybnosti.

Jedinou účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování, které je v Česku plně hrazeno zdravotními pojišťovnami osobám starším 50 let, pro mladší ročníky nabízejí pojišťovny finanční příspěvky. Základní očkovací schéma zahrnuje tři dávky vakcíny, které se aplikují v určitých časových intervalech. „Po základním očkování se doporučuje pravidelné přeočkování každých 3 až 5 let v závislosti na věku očkovaného, aby se udržela dostatečná hladina protilátek,“ doplňuje lékařka Jana Ježková.

Bodnutí vosou, včelou a sršní. Když nestačí studený obklad, začněte s první pomocí