Článek
S bodnutím včely, vosy či sršně se tělo ve většině případů vypořádá bez problémů, zpravidla dochází pouze k lokální reakci (otok, zarudnutí kůže nebo pálení). Jiné je to však v případě, kdy někdo trpí alergií na hmyzí jed. Alergici mohou být po bodnutí v krajním případě ohroženi na životě, hmyzí jed totiž patří mezi nejčastější spouštěče anafylaktického šoku.
Vosy a sršně mají silnější jed
Včela, vosa i sršeň patří mezi blanokřídlý hmyz, všechny mají žihadlo. A zatímco včela žihadlo použije proti člověku jen v případě ohrožení života, vosy a sršně často útočí i při pouhém vyrušení či ochraně úlu.
Ačkoli včela při bodnutí vypustí do lidského těla značně větší množství jedu, z hlediska možných alergických reakcí jsou vosy a sršně obecně považovány za nebezpečnější. Nejenže na rozdíl od včely mohou bodnout opakovaně, ale jejich jed obsahuje také složitější směs toxinů, které mohou vyvolat silnější a prudší reakci.
Většinou stačí ledový obklad
Ať už jde o bodnutí včelou, vosou, nebo sršní, ve většině případů nedochází k alergické, ale pouze lokální reakci na jed na kůži. Projeví se vznikem malého svědivého pupenu, bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu. „Pro zmírnění příznaků postačí přiložení ledového obkladu na postižené místo. V případě včelího bodnutí je ještě před samotným ošetřením nutno co nejrychleji vyjmout z rány žihadlo. Pupen je možné potřít protisvědivým gelem,“ popisuje alergoložka Radka Šedivá z pražské ambulance Synlab.
Kožní reakce v místě vpichu je běžná, alergická reakce je výrazně bouřlivějšíFoto: Kiefer Photography, Shutterstock.com
Anafylaktický šok nejčastěji způsobí vosa
„Jako první pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí je – při mírné alergické reakci – kromě odstranění žihadla a chlazení místa bodnutí vhodné podat i tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat,“ popisuje lékařka Radka Šedivá.
„Porovnáme-li včelu, vosu a sršeň, až 70 % anafylaktických reakcí hlášených v Evropě způsobuje vosí jed. Včelí má na svědomí přibližně 23 % a za 4 % stojí sršně,“ upřesňuje imunoalergoložka Veronika Mundoková Csibová z laboratoře Synlab Bratislava. Ke vzniku anafylaktického šoku může přispět probíhající infekce, fyzická námaha a současné užití nesteroidních protizánětlivých léků a alkoholu. Nejvyšší riziko mají starší osoby se srdečními problémy nebo postižením průdušek.
Jak se projevuje anafylaktický šok?
Jak rychle nastupuje alergická reakce po bodnutí včelou nebo vosou? Příznaky život ohrožující alergické reakce se dostaví během několika sekund až hodin. Může se jednat o kopřivku a svědění po celém těle, otoky různých částí těla, pocity oteklého krku (zhoršené polykání, sípání, chrapot). Potíže s dýcháním může provázet kýchání, návaly horka, mravenčení, zrychlený tep a bušení srdce, nevolnost, pocity na zvracení, průjem, úzkost, dochází k poklesu krevního tlaku, mohou se rychle dostavit mdloby, ztráta vědomí, a dokonce i zástava dechu či srdce. Nečekejte, zda to „náhodou nepřejde“, reagujte rychle a ihned volejte záchranku 155!
Dušnost, závratě a další projevy anafylaxe
Příznaky systémové alergické reakce neboli anafylaktického šoku většinou nastupují do několika desítek minut od bodnutí. Dostavit se mohou i s větším časovým odstupem, vždy však do 24 hodin. Alergika je proto v případě bodnutí hmyzem vhodné po tuto dobu pozorovat a kontrolovat. Anafylaxe může způsobovat kromě kožních projevů rovněž respirační a kardiovaskulární potíže, zasahuje také trávicí systém.
Mezi příznaky anafylaxe patří dušnost, zhoršené polykání, sípání, kopřivka, otoky, svědění, brnění a pálení jazyka a rtů, pocit cizího tělesa v krku, bolesti břicha, průjem, zvracení, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí.
Sípání, kašel a chrapot patří mezi nebezpečné příznaky vážné alergické reakceFoto: New Africa, Shutterstock.com
Jak poskytnout první pomoc
„Bez včasné lékařské pomoci může být alergik ohrožen na životě, proto je při zaznamenání těchto projevů vždy nutné přivolat záchrannou službu a podat postiženému první pomoc,“ zdůrazňuje Radka Šedivá.
Jak vypadá první pomoc? Primární je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. Po přivolání záchranné služby je proto nejprve nutné uvolnit dýchací cesty. Pokud je třeba, postiženému povolte oblečení, aby se mu lépe dýchalo. Pakliže komunikuje, opřete ho do sedu, je-li v bezvědomí, položte ho na záda.
„Tento typ reakcí se bude při dalším bodnutí opakovat a při každém dalším se může i zhoršovat,“ doplňuje Michal Závacký, odborník na alergie z portálu ProAlergiky.
Co by měl mít alergik stále u sebe
Každý alergik na hmyzí jed by s sebou pro případ anafylaxe měl mít vždy balíček první pomoci, který obsahuje:
- Adrenalin v injekčním peru: působí proti poklesu krevního tlaku, posiluje srdce a rozšiřuje průdušky. Užívá se při nástupu příznaků celotělové alergické reakce a jeho včasné podání zachraňuje život.
- Antihistaminikum: lék, který blokuje účinek histaminu (látky, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci), a tím reakci tlumí. V akutním případě je možné spolknout jednorázově dvě tablety, které je pro rychlejší účinek vhodné rozkousat.
- Kortikosteroid: lék, který potlačuje alergický zánět. Doporučené množství tablet je i zde lepší rozkousat a teprve poté spolknout.
- Inhalační léky: uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech, v případě akutní dušnosti se aplikují dva vdechy.
O tom, jakou kombinaci léků v konkrétní situaci použít, se poraďte po telefonu s dispečerem záchranné služby. Aplikací adrenalinového pera však postiženému nikdy neublížíte, a jeho podání tak v případě vážných potíží neodkládejte.
Anafylaktický šok: Jak si pomoci sám? Neváhejte!
- Příčiny: Setkání s alergenem (nejčastěji bodnutí hmyzem, potraviny, léky)
- Jak si pomoci sám: Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje akutní zásah záchranné služby. Máte-li u sebe injekční stříkačku s adrenalinem, okamžitě ji použijte! Nemáte-li adrenalin, rozkousejte dvě tablety antihistaminika. Rychlost otoku jazyka a krku trochu zpomalíte chlazením, cucáním ledu atd.
- Kdy jít k lékaři: Vždy nejdřív volejte záchrannou službu 155 nebo 112 a poté požádejte o pomoc blízkého člověka či kolemjdoucího.
