Proč se nám dělá husí kůže, v zimě bychom se měli svléknout a zmrzlé ruce dávat raději do studené

Ačkoliv zima letos zatím nepředvádí své největší kousky, čepici nosí spousta lidí. Říká se přece, že hlavou uniká nejvíc tepla. „Na jednu stranu je to mýtus, na druhou ne. V momentě, kdy jste normálně oblečení, to platí, protože zbytek těla je pokrytý. Když byste se ale ocitli v chladu nazí, budou úniky tepla plus mínus stejné,“ uvádí věc na pravou míru praktický lékař Dušan Zhoř v nové epizodě podcastu MUDr.ování. Takže když nám maminka rvala na hlavu nenáviděného kulicha, byla to oprávněná starost o naše zdraví. Ale když jsme si ho za prvním rohem sundali, taky houby zle. Tělo si totiž dokáže s chladem do určité míry poradit. A ještě ho využije ve svůj prospěch.

Organismus se na zimu připravuje důkladně. „V zimě je jiný biom ve střevě, mění se dokonce i bakterie na kůži, které chrání proti vnějším vlivům,“ říká Dušan Zhoř a přidává vysvětlení, proč nám v chladu naskakuje „husina“. „Husí kůže je obranný systém těla, který reaguje nejen na chlad, ale i na emocionální vypětí. Díky vztyčeným chloupkům vznikne kolem těla vzduchový obal, který zabrání ztrátě tepla,“ říká lékař. Když už ale přece jen hodně prochladneme a z celodenního pobytu třeba na sjezdovce nás zebou ruce, radí lékař po návratu domů ponořit je do studené vody. „I tak vám bude připadat teplá. A pro ruku to je výrazně menší teplotní šok, než kdybyste ji ponořili do horké vody. Tehdy vás začne i pálit.“ Proč tomu tak je, lékař vysvětluje v podcastu MUDr.ování.

Co ale dělat, když nás zebou ruce a domov je ještě daleko? „Svlečte si rukavice a ruce dejte na nejteplejší místo, což jsou třeba třísla nebo břicho. Případně se vysvlečte z rukávů a dejte ruce do podpaží,“ radí Dušan Zhoř s tím, že svařák nebo grog, který máte s sebou v termosce, vás nezachrání. Celou situaci naopak ještě zhorší. „Alkohol způsobí rozšíření periferních cév, což může vést k rychlejším ztrátám tepla.“

To, že chlad není nepřítel, se ví už dávno, jeho medicínské využití popisoval už Hippokrates. A moderní medicína přidává vědecké důkazy. Chlad například zvyšuje množství T-buněk, což je druh bílých krvinek potřebných pro správné fungování imunity. Nejnovější potvrzení blahodárnosti chladu pak přišlo podle Dušana Zhoře ze Švédska. Týdně prý stačí pobýt jedenáct minut v ledové vodě, ideálně rozloženo do tří cyklů. „Díky tomu se zlepší termoregulační schopnosti těla, zvýší se množství hnědého tuku, zlepší se schopnosti trávení a efektivita metabolismu. Věda potvrdila, že chlad výrazně snižuje rizika chorob. A to nejen nachlazení, ale i zánětlivých.“

Léčbu chladem využívají lékaři v ordinacích i na operačních sálech, s úspěchem pak můžeme některé metody aplikovat i v domácích podmínkách. „Led zklidní bolavé místo po úrazu a cumlání ledové kostky dokonce může pomoci zastavit rozjíždějící se panickou ataku,“ uvádí příklad doktor Zhoř a přidává i praktickou pomůcku, kdy doma použít obklad studený a kdy raději teplý: „Na akutní věci pomůže spíš chlad, na chronické je lepší teplo.“ Typově tedy na pohmožděninu pytlík se zmrzlou zeleninou a na menstruační bolesti nahřátý polštářek.

Jak se během dne mění naše tělesná teplota? O kolik stupňů se sníží, když překročíme šedesátku? Proč nás zebou ruce a nohy, když je nám zima, a existuje něco jako alergie na chlad? Celý rozhovor na téma vlivu chladu na lidský organismus s lékařem Dušanem Zhořem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? Praktický lékař Dušan Zhoř provozuje praxi v Kyjově. Kromě atestace v oboru Všeobecné praktické léčitelství absolvoval psychosomatický kurz, kurz manuální medicíny dle Lewita, kurz pracovního lékařství a další kurzy – léčba chronických ran, diabetologie, fyzikální terapie atd. Je členem Sdružení praktických lékařů ČR.