České děti vidí stále hůř! Dospělí zase podceňují nebezpečný glaukom, varuje oční lékařka

Lidstvo oči namáhá víc než kdy dřív. A i když dnes oftalmologové dokážou takřka zázraky, to nejdůležitější je na každém z nás. Jak o zrak pečovat a co zvládnou populární laserové operace, popsala v podcastu MUDrování s Danielou oční lékařka Eva Jerhotová z kliniky NeoVize Praha.

„Je to krásný orgán. Zvlášť když si ho prohlížíme ve zvětšení. Prostě neexistuje nic jako ošklivé oko, jenom krásné,“ říká o středobodu svého oboru oftalmoložka.

Pravdou nicméně zůstává, že tento krásný orgán dostává každý den opravdu zabrat. A to už od útlého věku. Jak se loni podle zdravotnických dat ukázalo, za poslední dekádu se například o celou čtvrtinu zvýšil počet dětí, které trpí krátkozrakostí. Vidí tedy ostře do blízka, ale rozmazaně na dálku.

„Je to alarmující. A je to jednoznačně spojené převážně s užíváním mobilů, tabletů a tak dále. Tedy s převažující zátěží do blízka,“ míní odbornice. Za krátkozrakostí podle ní bývá často i genetika: pokud má dítě jednoho rodiče trpícího touto vadou, pravděpodobnost stejných potíží je u něj až 30 procent. Nebývalý nárůst krátkozrakosti je podle oftalmoložky jasně spojen s přílišným sledováním obrazovek zblízka.

Horší jsou podle lékařky podsvícené displeje, které mají kolísavou kvalitu obrazu. Stejně tak je podle ní třeba myslet na celkové osvětlení. Především je ale nutné dodržovat při sledování obrazovek pauzy.

„Nejhorší je nechat dítě sedět dvě hodiny u počítače nebo mobilu. Což dnes děti běžně dělají. Optimální je sledování po 20, maximálně 40 minutách přerušit a oči uvolnit koukáním do dálky,“ míní odbornice v podcastu MUDrování s Danielou. Vhodné je také aspoň dvě hodiny denně trávit venku na normálním denním světle.

Stejná pravidla se každopádně vztahují i na dospělé. Pokud trávíte třeba několik hodin denně v práci u počítače a očím zmíněné pauzy nedopřáváte, nadměrně je zatěžujete. Výsledkem bývají i potíže se syndromem suchého oka – při sledování obrazovky se totiž méně často mrká. Od věci není ani pořízení speciálních brýlí, které dokážou filtrovat modré světlo z obrazovek.

Především by ale podle Evy Jerhotové lidé neměli opomíjet preventivní prohlídky zraku. K očnímu lékaři je vhodné zavítat už okolo čtyřicítky. Odborník totiž dokáže určit nejen případnou dalekozrakost či krátkozrakost, ale může díky vyšetření odhalit třeba zákeřný glaukom čili zelený zákal.

„Je velmi dobře léčitelný, když se zachytí včas. Ale i dnes se stává, že přijde člověk se zbytky zorného pole – protože ho oči nebolí, nepálí, necítí žádné příznaky. I to vidění je do poslední chvíle dobré, protože zákal užírá z periferie vidění,“ dodává lékařka.