Zažíváme epidemii Parkinsonovy choroby. Dlouho předem mohou varovat pohyby ve spánku, říká neurolog

Parkinsonova choroba je hrozbou současnosti a probíhat může i desítky let před vypuknutím příznaků. O zázracích v léčbě i různých podobách nemoci mluvil neurolog Filip Růžička v podcastu MUDrování s Danielou.

Nemoc se nejčastěji projevuje mezi 50 a 65 lety, může to ale být i mnohem dřív. Příkladem je třeba hollywoodský herec Michael J. Fox, u kterého přišla diagnóza ve 30 letech. „Máme řadu takových pacientů. Asi u 5 až 10 procent nemocných se choroba projeví před 40. rokem věku,“ přibližuje Filip Růžička.

>>>Strašák parkinson: Udělejte si test, jestli hrozí i vám!

Jinak ovšem stále zůstává vyšší věk jedním z rizikových faktorů. Proč Parkinsonova choroba vzniká, to je pořád tak trochu záhada. Odborníci však už pár let ukazují na negativní vlivy, které mohou hrát roli. Kromě genů se mluví třeba o znečištěném životním prostředí.

„Těmi spouštěči mohou být různé toxické látky, pesticidy, rozpouštědla… Víme třeba, že v zemědělských oblastech je výskyt Parkinsonovy nemoci větší,“ upřesňuje Filip Růžička. Vliv na propuknutí choroby má ale i životní styl nebo další onemocnění.

Veřejnost si obvykle s nemocí spojuje klidový třes rukou. Rozhodně to není jediný příznak. Objevuje se třeba celková zpomalenost pohybů, svalová ztuhlost nebo ztížený start nějakého pohybu, typicky chůze. Podle Filipa Růžičky nejsou vzácné ani změny písma, úzkostné stavy, poruchy kognitivních funkcí, čichu nebo spánku.

Prvním varovným signálem přicházející nemoci mohou být specifické poruchy spánku. „Normálně když spíme, tak se nám vypínají svaly. Při této poruše k tomu nedochází. Takže když pacient spí a má sen třeba o hraní fotbalu, tak může opravdu kopat. Může zranit sebe nebo partnera, který leží vedle,“ popisuje neurolog. „Pokud někdo tuto poruchu má a stanoví ji lékař ve spánkové laboratoři, tak víme, že třeba do 10 až 15 let až 90 procent takových pacientů bude mít Parkinsonovu chorobu nebo podobné onemocnění.“

Přestože parkinsona stále neumíme úplně vyléčit, dokážou dnes neurologové nemocným výrazně ulevit. Kromě léků, které pomáhají vyrovnávat hladinu dopaminu, je pro některé vhodná i hluboká mozková stimulace.

Jde o svého druhu zázrak: díky elektrodám zavedeným v mozku se daří potlačovat nepříjemné příznaky nemoci. Jak zároveň Filip Růžička doplňuje, důležitou roli hraje i okolí pacienta. Je zřejmé, že pomáhají také různé pohybové aktivity, procházky a rodinné zázemí. Nemocné podporuje organizace Parkinson-Help, šíří osvětu a pořádá akce pro pacienty.