Klaustrofobie: Iracionální strach, který nelze potlačit rozumem

Fobické úzkostné poruchy vyvolávají situace nebo různé předměty, kterým se člověk snaží všemožně vyhýbat. Člověk si svůj iracionální strach uvědomuje, ale není schopen ho potlačit a zbavit se ho. Důsledkem jakéhokoliv překonávání se je mnohonásobný strach a další příznaky s ním spojené. Fobie mají reálný a konkrétní obsah.

Fobické úzkostné poruchy se rozlišují na agorafobii, sociální fobii a specifické fobie. Klaustrofobie je jednou z těch specifických. Může mít původ již v dětství. Bývá vyvolána traumatickým zážitkem, nepříjemnou zkušeností nebo může být podmíněna zvýšenou úzkostností. Za častou příčinu bývá považován stresový zážitek ve stísněném nebo uzavřeném prostoru.

Lidé, kteří trpí klaustrofobií, mají obavy ze stísněných prostor a uzavřených místností. Strach je natolik intenzivní, že se člověk začne vyhýbat veškerým malým prostorům. Typicky to bývá výtah, metro, garáže, letadla, tunely, ale také stísněné chodby nebo jiné místnosti. To může člověku s klaustrofobií značně komplikovat každodenní život.

Klaustrofobie může mít nejrůznější příznaky. Ty mohou být mírné, ale také velmi intenzivní. Projevují se typicky závratěmi, slabostí, napětím, neklidem a nervozitou. Po těle může člověk zaznamenat chvění, zimnici, pocit sucha v ústech a bolest na hrudi. Lidé mívají potíže s dýcháním, přidává se zrychlený tep a velmi často dochází k nadměrnému pocení. V tomto stavu se člověk cítí ohrožený a má obavy ze ztráty sebekontroly, či dokonce ze smrti.

Lidé s klaustrofobií často navštěvují psychologa nebo psychiatra za účelem odstranění příznaků. U někoho může klaustrofobie postupem času vymizet. Přesto pokud vás tyto problémy sužují, pak rozhodně není čas ztrácet čas. Problém se může zhoršovat a také může mít spojitost s dalšími obtížemi.

Někdo se bohužel neobejde bez terapie a dlouhodobější spolupráce s odborníkem. Za velmi účinnou bývá v tomto ohledu považovaná kognitivně behaviorální terapie (KBT), a to především tzv. expoziční terapie. Jedná se o způsob psychoterapeutické práce, kdy je člověk postupně vystaven situaci, ze které má obavy (např. uvíznutí ve výtahu). Možnost je také terapii krátkodobě doplnit předepsanými antidepresivy a anxiolytiky.

Autorka textu je terapeutka.

Jak poznat, že jste frustrovaní, a co dělat pro to, abyste se toho zbavili