Terapeutický půst není o hladovění ani zázračném detoxu během pár dní. Jak přesně funguje?

Terapeutický půst není žádným módním výstřelkem nebo krátkodobým trendem, slibujícím zázračnou očistu těla během pár dnů. Jde o ozdravný proces, který by měl sloužit k posílení celkového zdraví a dodat novou životní energii.

Když terapeutický půst trvá déle než 48 hodin, spouští v těle hlubší regenerační procesy. Ty je ale potřeba mít pod odborným dohledem. Co přesně obnáší a pro koho může být přínosný?

„Terapeutický půst není žádné hladovění, ale řízený, časově ohraničený léčebný proces, jehož cílem je aktivovat přirozené regenerační mechanismy těla. Když tělu na určitou dobu nedodáváme energii zvenčí, přepne se z využívání glukózy na spalování tuků, začne tvořit takzvané ketony a aktivuje „buněčný úklid,“ vysvětluje Miro Skořepa, popularizátor zdravého životního stylu a tématu dlouhověkosti.

„Nejnovější studie potvrzují, že klíčovým mechanismem je aktivace autofagie neboli procesu, při němž buňky odstraňují poškozené struktury a nahrazují je funkčními,“ doplňuje profesor Jan Krejsek, imunolog a specialista na imunometabolismus.

Oproti přerušovanému půstu, jako je například režim 16:8 (16 hodin nejíte, veškeré jídlo se musí vejít do osmihodinového časového okna), který je dlouhodobým nástrojem pro stabilizaci metabolismu, jde u terapeutického půstu o hlubší zásah do metabolických procesů a imunity. Na rozdíl od detoxikačních diet nejde o rychlé očištění či redukci váhy, ale systematickou regeneraci, která zahrnuje přípravu, samotnou fázi půstu i řízený návrat k jídlu.

„Z pohledu moderní longevity medicíny víme, že terapeutický půst dokáže snížit chronický zánět v těle, zlepšit inzulinovou citlivost a podpořit obnovu imunitního systému. Studie, publikované například v časopise Nature nebo Nature Communications, potvrzují, že správně vedené půstové cykly mohou pozitivně ovlivnit metabolické a imunologické markery a dokonce snížit biologický věk,“ uvádí Miro Skořepa.

Současně ale zdůrazňuje, že čím delší půst se rozhodnete absolvovat, tím je důležitější maximálně zodpovědný přístup, a také odborný dohled. Velkým rizikem totiž může být dehydratace, ztráta důležitých minerálů, pokles krevního tlaku, srdeční arytmie nebo zdravotní problémy při špatně řešeném návratu k jídlu.

„Půst není univerzální řešení, je to nástroj, který musí být vždy přizpůsoben zdravotnímu stavu konkrétního člověka. Terapeutický půst není vhodný pro těhotné a kojící ženy, děti, lidi s poruchami příjmu potravy, pacienty, kteří se léčí inzulínem, ani pro jedince s vážným onemocněním ledvin, jater či srdce,“ upozorňuje Miro Skořepa.

Krátkodobý půst, o délce 24 až 72 hodin, tedy od jednoho do třech dnů, může být pro zdravého dospělého člověka bezpečnou a přínosnou „procedurou,“ pokud je ovšem správně připravený a respektuje základní pravidla. Delší půsty ale rozhodně patří do rukou odborníků a vyžadují pečlivé lékařské sledování.

Krásnější a zdravější díky jídlu. Mrkev zpomalí stárnutí, vejce proti padání vlasů