Krátkozrakost je potřeba řešit včas. Může vést k zelenému zákalu či odchlípení sítnice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krátkozrakost (myopie) je zraková vada, při které člověk vidí dobře na blízko, ale trpí zhoršeným, rozmazaným viděním na dálku. Její výskyt celosvětově poměrně strmě roste, a to zejména u dětí a dospívajících, kdy je za hlavního viníka považován současný životní styl, tedy nedostatek pohybu venku a odpočinku pro oči.

„Krátkozrakost znamená neostré vidění vzdálených předmětů. Krátkozraké oko je delší a světelné paprsky, které prochází rohovkou a oční čočkou, se tak sbíhají před sítnicí, nikoli na ní. Na sítnici se tak obraz nepromítá ostře, ale je rozmazaný. Krátkozrakost dnes postihuje až třetinu lidí, většinou bývá diagnostikována již v dětství a může růst až do 20. roku života, kdy se většinou ustálí,“ uvádí oční lékařka Šárka Skorkovská z Oční kliniky Neovize Brno.

„Příčinou krátkozrakosti bývá větší délka oka, kdy je oční bulva nadměrně protažená. Krátkozrakost může být také způsobena přílišným zakřivením oční čočky nebo rohovky, někdy jde o kombinaci obou faktorů. Velkou roli hrají též genetické dispozice, tedy dědičnost. Nejčastěji se tato vada začne projevovat v době, kdy dítě začne chodit do školy, proto hovoříme o školní krátkozrakosti,“ vysvětluje lékařka Šárka Skorkovská a pokračuje:

„Takzvaná progresivní krátkozrakost se může projevit už v předškolním věku a může se zhoršovat i po 20. roku života. Progresi a další zhoršování zraku může ovlivnit intenzivní čtení, práce u počítače nebo studium bez přestávek a dostatku denního světla, podobně mohou stav zhoršovat těhotenství, hormonální léčba, nemoci štítné žlázy nebo onemocnění jako diabetická retinopatie i některé léky (např. kortikoidy).“

Krátkozrakost je možné poznat podle toho, že dítě (nebo i dospělý) mhouří oči při pohledu do dálky. „Dítě ze zadních lavic ve školní třídě nepřečte text na tabuli, nesoustředí se nebo si při sledování televize sedá velmi blízko k obrazovce. Krátkozraké dítě také často píše ‚s nosem nalepeným na sešitě‘ nebo si při čtení dává knihu blízko k obličeji,“ popisuje oční lékařka Šárka Skorkovská.

Krátkozraký člověk se potýká s každodenními problémy, kdy vidí rozmazaně, jakoby „v mlze“ vzdálenější předměty a osoby nebo dopravní značky při řízení automobilu, což může být velmi nebezpečné. V důsledku nadměrného namáhání zraku se mohou objevovat bolesti hlavy, pocit tlaku za očima a únava očí.

Vysoce krátkozrací lidé mají vyšší predispozice k dřívějšímu vzniku šedého zákalu (zkalení oční čočky) i zeleného zákalu (glaukomu), který může poškodit zrakový nerv – prodloužený tvar jejich oka významně zvyšuje zátěž na oční struktury a citlivost zrakového nervu. Častěji u nich také může dojít k odchlípení sítnice, protože větší délka oka je spojena se vznikem degenerací v periferii sítnice, které mohou vést ke vzniku trhliny sítnice spojené s jejím odchlípením.

Krátkozrakost je možné korigovat brýlemi či kontaktními čočkami. Zatímco brýle mohou nosit děti prakticky již od prvních let života, kontaktní čočky vyžadují určitou disciplínu a dodržování hygienických pravidel, proto je lékaři doporučují spíše až od 15. roku.

„Korekční pomůcky pomáhají, ale současně mají svá úskalí – brýle se mohou rozbít, kontaktní čočky nesnese každý. Řešením tedy může být operace, ať už laserová nebo nitrooční. Dále je možné odstranit i vysokou krátkozrakost nitroočním zákrokem, jako je implantace fakické čočky, která se vkládá před přirozenou oční čočku. Všechny zmiňované zákroky se provádějí ambulantně, trvají kolem 15 minut a díky použití anestetických kapek jsou bezbolestné,“ říká lékařka Šárka Skorkovská.

Oči v ohrožení: Ve 20 pozor na sluneční brýle, ve 30 na počítač a ve 40 na tlak