Šilhání. Oční vada, která postihuje děti i dospělé, není jen kosmetickým problémem

Šilhání (neboli odborně strabismus) je zraková vada, při které je porušena vzájemná spolupráce očí, což může být příčinou problémů se zrakem. Nejde tedy zdaleka jen o na první pohled patrnou „kosmetickou“ vadu, ale stav, jenž dokáže velmi komplikovat běžný život.

Šilhání je funkční porucha vidění, která je navenek provázena asymetrickým postavením očí. „Příčinou je nespolupráce očí, daná různými překážkami. Vzniká u dioptrických vad, především při vysoké dalekozrakosti, astigmatismu a u rozdílných dioptrických hodnot obou očí.

Další příčinou jsou vrozené a získané poruchy zrakové dráhy, okohybných svalů a jejich nervů, vrozený šedý zákal nebo poruchy vyšších mozkových center, která řídí koordinaci očí. Svůj význam při vzniku šilhání má také dědičnost,“ popisuje lékařka Eva Jerhotová z Oční kliniky Neovize Praha.

V případě dětí jde o typ šilhání, který se nazývá konkomitantní a je způsoben dioptrickou vadou. Za tzv. nekonkomitantním šilháním pak stojí obrna nervu, svalu nebo třeba úraz.

„U dětí je šilhání častější, než u dospělých a dá se včasnou léčbou zcela spravit, se vzrůstajícím věkem však šance na úplné vyléčení prudce klesá. Předzvěstí šilhání může být i takzvaná tupozrakost, která se projevuje především u dětí, a to ztrátou prostorového vidění. Děti nemívají dvojité vidění, oproti dospělým,“ vysvětluje lékařka Eva Jerhotová.

Dospělí pacienti se šilhavostí se dělí do dvou skupin

>>>Co nejvíce škodí očím? Dlouhé koukání do mobilu i absence prevence

Se šilháním velmi často souvisí již zmíněná vada zraku tupozrakost, která by měla být podchycena a léčena nejpozději do osmého roku věku dítěte, ideálně již ve třech letech. Pokud je totiž terapie zahájena pozdě, může vada zůstat natrvalo.

„Tupozrakost je oční vada, způsobená abnormálním vývojem vidění. Běžně mozek zpracovává obrazy z obou očí do jednoho trojrozměrného prostorového obrazu. Obraz z tupozrakého oka je ale méně ostrý, tudíž ho mozek začne potlačovat a zrakové podněty ze slabšího oka vyřadí. Zabrání tak vzniku dvojitého vidění, které vzniká v případě, kdy je jedno oko odchýlené od druhého. Mozek potom zpracovává pouze obraz ze zdravého oka a slabší oko nepoužívá,“ uvádí Eva Jerhotová.

Tupozrakost se někdy pojí a projevuje právě šilháním, varovným signálem může být také nemotornost dítěte, časté zakopávání nebo narážení do věcí. Proto jsou u dětí velmi důležité preventivní oční prohlídky, jelikož lékař během nich může odhalit i tuto skrytou vadu.

>>>Barvoslepost neboli daltonismus: Když svět není tak kontrastní, jak by měl být

Tupozrakost se u dětí, kromě nošení brýlí se správnou korekcí, léčí prostřednictvím pleoptických cvičení, která donutí pracovat postižené oko. Zdravé oko se zakrývá okluzorem, čímž je vyřazeno z činnosti a nemocné oko je nuceno zpracovávat veškeré zrakové vjemy.

„V dospělém věku je nejlepším řešením operace. Důvody pro operaci, které dospělí šilhající pacienti uvádějí, jsou estetické, zlepšení postavení očí a zmírnění nebo odstranění obtěžujícího dvojitého vidění,“ říká oční lékařka Eva Jerhotová.

Během chirurgického zákroku lékaři pomocí nastavitelných stehů upraví délku okohybných svalů. Díky nastavitelným stehům je pak možné oko „dotáhnout“ i po operaci, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku. Po operaci strabismu je u některých pacientů opět možné navodit spolupráci očí, zvýšit šanci binokulárního vidění (3D vidění) a normalizovat zorné pole obou očí.

„Operace očních svalů také v některých případech napravuje kompenzační postavení hlavy vynucené šilháním, například k udržení prostorového vidění nebo zmírnění dvojitého vidění. Operace strabismu je možná maximálně třikrát za život,“ dodává Eva Jerhotová.

Nemoci očí, které vás mohou překvapit. Po čtyřicítce stoupá riziko některých chorob