Článek
Smrt mladé pracovnice výzkumného ústavu v ruském Irkutsku, kde se morem zabývají, vyvolala po celém světě pozornost. Na sociálních sítích a v médiích se objevily informace o tom, že příčinou její smrti mohl být plicní mor, protože měla zemřít na těžký zápal plic.
Podle ruských úřadů se tato příčina smrti nepotvrdila, odborníci navíc prověřili všechny, kdo mohli se zemřelou ženou přijít do kontaktu. Přesto se začalo mluvit o plicním moru a určité obavy nemizí. Lidé si uvědomili, že původce jedné z největších epidemií lidských dějin z planety nezmizel. Je třeba se ho bát?
Plicní mor: přenos infekce
Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis a onemocnění může mít tři základní formy.
- Dýmějový mor je nejčastější, dochází při něm k bolestivému zduření lymfatických uzlin. Člověk se nejčastěji nakazí od infikovaných blech nebo kontaktem s nakaženými zvířaty.
- Septikemický mor se do těla a krve dostane třeba otevřenou ranou, napadá krevní oběh a může vést k selhání orgánů.
- Plicní mor se jako jediný přenáší přímo z člověka na člověka kapénkovou infekcí. Je ale třeba vědět, že je třeba opravdu blízký a delší kontakt s nakaženým, rozhodně nestačí to, že ho například potkáte na ulici nebo se někde míjíte.
Proč je plicní mor tak nebezpečný
„Nákaza může způsobit extrémně těžký zápal plic,“ vysvětluje profesor Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové a předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Právě kvůli snadnému přenosu a krátké inkubační době označuje WHO plicní mor za nejzávažnější variantu morové infekce.
Plicní mor: inkubační doba a příznaky
Od chvíle nákazy k prvním příznakům uběhne u plicního moru velmi krátký čas: inkubační doba je jeden až čtyři dny, někdy se příznaky začnou objevovat už po pár hodinách.
Nákaza se pak projeví vysokou horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, dušností, kašlem a bolestí na hrudi. Rozvíjí se těžký zápal plic, který bez léčby může skončit smrtí.
„Je to extrémně těžká a velmi rychlá pneumonie,“ popsal profesor Vladimír Koblížek. Právě způsob nákazy a její rychlý a závažný průběh je důvod, proč lékaři zdůrazňují nutnost okamžitého rozpoznání nemoci a zahájení léčby.
Od nákazy po první příznaky uplyne velice krátká doba, léčba se proto musí nasadit co nejrychlejiFoto: Jose Porras Perez, Shutterstock.com
Léčba plicního moru: antibiotika mění hru
Mnoho lidí si plicní mor spojí především s epidemií ve středověku, kdy se jednalo v podstatě o rozsudek smrti. Dnes proti němu ale umí lékaři zasáhnout pomocí účinných antibiotik, ale i možností izolovat nemocné a sledovat ty, kdo s nimi byli v kontaktu.
„Tento zápal plic je dobře léčitelný antibiotiky, která jsou v naší zemi dobře dostupná,“ uklidňuje Vladimír Koblížek. Na druhou stranu ale lékaři zdůrazňují, že klíčový je čas, kdy je léčba zahájena. Musí to být co nejdříve, ideálně ve chvíli, kdy podezření na plicní mor padne. Bez včasné léčby je i dnes riziko úmrtí vysoké.
Máte se bát rozšíření plicního moru?
V souvislosti s aktuálním podezřením na výskyt plicního moru v Rusku čeští odborníci uklidňují a tlumí případnou paniku. „Riziko, že dojde k nebezpečí nákazy v Evropě, je naprosto minimální nebo skoro žádné,“ uvedl profesor Vladimír Koblížek.
Podobně situaci hodnotí také profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který rozšíření případné nákazy až do České republiky považuje za velmi nepravděpodobné: „To je skoro vyloučeno. Myslím si, že z Irkutsku sem je docela daleko.“ Stejný závěr zveřejnily také WHO a ECDC, které považují riziko pro evropský region za velmi nízké a nová pandemie nehrozí.
