Revma může trápit i předškoláky! Otoky kloubů nejsou jediný příznak artritidy. Co nepodcenit?

Dětská artritida, to nejsou „jen“ bolesti kloubů. Jde o skupinu chronických onemocnění, která vyvolávají v těle dlouhodobý zánět a mohou propuknout v jakémkoli věku. Jejich projevy bývají zpočátku velmi nenápadné a snadno zaměnitelné za běžné dětské obtíže, proto se někdy na správnou diagnózu přijde až s odstupem času.

I malé děti mohou trpět chronickým zánětem kloubů, nejčastěji v rámci juvenilní idiopatické artritidy (JIA), která je nejběžnějším revmatickým onemocněním dětského věku a nejčastěji se objevuje v raném období vývoje nebo na začátku puberty.

Přesná příčina vzniku není zatím známá. „Předpokládá se kombinace genetické predispozice a vlivů vnějšího prostředí, které vedou k poruše imunitního systému, a ten následně začne napadat vlastní tkáně, zejména klouby,“ vysvětluje lékař David Gronych, pediatr z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Typickým příznakem je otok kloubu, který přetrvává déle než šest týdnů. Časté jsou také ranní ztuhlosti a proteplení kloubu, dítě si může stěžovat na bolest, kulhat, šetřit jednu končetinu, nebo dokonce zcela odmítat některé pohyby.

U menších dětí si rodiče často všimnou, že přestávají lézt po schodech, nechtějí běhat nebo se jim hůře vstává po delším sezení. Je proto důležité všímat si změn v pohybu nebo chování. Pokud se objeví otok kloubu, měl by dítě nejprve vyšetřit pediatr, který v případě podezření na revmatologickou diagnózu doporučí vyšetření u dětského revmatologa.

„Diagnóza se opírá především o pečlivé klinické vyšetření, podrobnou anamnézu a doplňující laboratorní i zobrazovací vyšetření. Velmi důležitou roli dnes hraje ultrazvuk kloubů, který dokáže odhalit známky zánětu i v časných stadiích,“ uvádí pediatr David Gronych.

Běžné bolesti po sportovní aktivitě nebo takzvané růstové bolesti obvykle nezpůsobují otok kloubu, ranní ztuhlost ani dlouhodobé omezení hybnosti. Růstové bolesti se navíc nejčastěji objevují večer nebo v noci, dítě je mezi jednotlivými epizodami zcela bez obtíží a při vyšetření je nález normální. Naopak u artritidy bývá kloub oteklý, teplejší a jeho pohyb je výrazně omezený.

Léčba dětské artritidy v posledních desetiletích výrazně pokročila. „K dispozici máme klasické protizánětlivé a imunosupresivní léky, ale také moderní biologickou a cílenou léčbu, která dokáže účinně potlačit zánět,“ říká lékař. Důležitou součástí komplexní péče je rovněž pravidelná rehabilitace, vhodně zvolená pohybová aktivita a intenzivní spolupráce s fyzioterapeutem.

Cílem léčby je dosažení remise, tedy stavu, kdy je onemocnění pod kontrolou a malý pacient nemá známky aktivního zánětu. Pokud je nemoc brzy rozpoznána a správně léčena, může většina dětí vést plnohodnotný život, chodit do školy, sportovat, věnovat se svým koníčkům a v dospělosti studovat i pracovat bez významných omezení. Právě včasná diagnostika a zahájení terapie mají zásadní vliv na dlouhodobou prognózu.

Hypermobilita může být příčinou častých úrazů, bolestí zad i potíží s trávením