Hlavní obsah

Znásilnění, úraz, havárie. Jak se s tím vyrovnat?

Foto: Thinkstock

Posttraumatická stresová porucha může člověka sužovat mnoho měsíců nebo i let po události, která ji vyvolala

Lidé, kteří přežili násilí, požár, bouračku nebo jinou děsivou událost, to bohužel ještě nemají za sebou. Svoje trauma bolestně prožívají znovu a znovu. A ani jejich blízcí jim mnohdy nedokážou pomoci.

Článek

„Můj manžel Petr se stal obětí přepadení. Za bílého dne ho parta grázlů zmlátila do bezvědomí a okradla. Je to už dva roky, ze zranění se dávno vyléčil, ale někdy mám pocit, že mi ho v nemocnici vyměnili,“ říká smutně třicetiletá Valerie. Z veselého, společenského, podnikavého muže se stal protivný, podrážděný samotář, který o tom, co se stalo, vůbec nemluví.

Vypadá, že je v pohodě

Bezprostředně po traumatizující události se lidé často chovají tak, jako by se nic moc nestalo. „Setkáváme se například s tím, že policisté nevěří dítěti, které vyšetřují kvůli napadení nebo zneužití. Podezírají ho, že si všechno vymyslelo, protože působí až moc klidně,“ vypráví psycholožka Zora Dušková, vedoucí Dětského krizového centra v Praze.

Snadné překonání hrozné zkušenosti je ale jen zdánlivé. Takzvaná posttraumatická stresová porucha, která se u člověka v tichosti rozvíjí, se navenek může projevit třeba až půl roku po zážitku.

Bouřlivá reakce krátce (několik týdnů) poté je naopak dobré znamení. Pokud oběť hodně pláče nebo třeba i nadává, je na dobré cestě svůj zážitek úspěšně vnitřně zpracovat. Určitě jí neříkejte „no tak neplač, vždyť už je to dobré, dlouho...". Pláč je léčivý mechanismus!

Foto: Thinkstock

Muže často trápí pomyšlení, že nedokázali neštěstí zabránit. To, že k traumatizující události došlo, berou jako svoje selhání

V noci se hrozné chvíle vracejí

„Abyste se chránili před příliš ohrožujícím zážitkem, za určitých okolností ho vytěsníte do podvědomí. Zážitek se ale může později začít vracet ve snech, objevují se noční můry či flashbacky, nečekané bleskové vzpomínky,“ vysvětluje Zora Dušková. Podle psycholožky působí obzvlášť zhoubně takové události, které jste nemohli ovlivnit.

Půjdete-li ve tři hodiny ráno sami temným parkem, s určitým nebezpečím musíte počítat. Když se ale stanete obětí násilného útoku v pravé poledne na rušné ulici, otřese to vaší důvěrou v celý svět. Většina lidí totiž podvědomě věří, že pokud se bude chovat podle určitých pravidel, nic zlého se jí nestane. Hůře se zpracovávají traumatické zážitky způsobené záměrně jiným člověkem než přírodní katastrofy jako povodně, závaly nebo zemětřesení.

Zachraňte manželství, vyhledejte pomoc!

Ne každý, kdo prožije stresující událost, posttraumatickou poruchou skutečně onemocní – záleží na osobních dispozicích i vrozené odolnosti. U některých lidí příznaky časem samy odezní, u jiných ale přetrvají do konce života.

Foto: Thinkstock

Na všechno ošklivé zapomenout a žít jako dřív. To by si přáli partneři postižených a jen těžko chápou, proč to někdy není možné

„Pro mnohé blízké je obtížné vyrovnat se se změnami, ke kterým u traumatizovaného dochází. Cítí se bezmocní, nevědí, jak s ním mluvit, zda se k události vracet, nebo se tvářit, že se nestala. I v dobře fungujících partnerských vztazích může trauma vést k hluboké krizi, a dokonce k rozchodu,“ varuje psychiatr Ján Praško, profesor Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Rozpoznejte příznaky poruchy

Máte-li za sebou ošklivý zážitek a současně pozorujete (na sobě nebo někom blízkém) některé z těchto změn, je na místě vyhledat odbornou pomoc:

  • Připadáte si jako stroj, máte v sobě prázdno, na ničem vám nezáleží?
  • Ztrácíte kontakt s ostatními lidmi? Nevíte, o čem si s nimi povídat, cítíte se jako ve vlastním odděleném vesmíru?
  • Máte tendenci přebíjet svoje nepříjemné pocity alkoholem nebo jinými drogami, hraním na automatech a podobně?
  • Cítíte se vyčerpaní, podráždění, pobolívá vás hlava nebo žaludek? Máte potíže s usínáním, ruší vás opakující se zlé sny?

Neváhejte a svěřte se těm, kteří vědí, jak vám pomoci. Jen linek důvěry máte na výběr několik desítek!

ynezorPumanzeSaNyknalC