Jak uložit záhony ke spánku?

Od jara se na záhonech pořád něco dělo. Klíčila semínka, vykvétaly květiny a bylinky, vyrůstala zelenina. Teď je na čase věnovat půdě péči a přichystat ji tak na příští sezonu. Možná už se vám ven nechce, ale na jaře se za úpravu záhonů pochválíte.

Na jaře raší jako první a ani na sklonku podzimu si nedá pokoj. Plevel je neúnavný, proto ho vytrhejte i s kořínky. Je pak veliká šance, že ho na jaře bude méně, protože se nebude tak rychle množit.

Zároveň dávejte pozor, jestli neobjevíte vajíčka slimáků. Můžou se skrývat v porostu, ale třeba i mezi kameny. Jsou malá, sklovitě bílá a vypadají trochu jako drobné korálky. Nemilosrdně je zlikvidujte, protože jinak si asi dovedete představit tu spoušť v příští sezoně.

Hnůj rovná se živiny. A právě ty půda po sklizni potřebuje. Použít můžete jak přírodní, tak granulovaný. S tím se snadno pracuje a dobře se dávkuje. Pokud ale vsadíte na klasiku, tak se můžete řídit jednoduchým pravidlem. Na metr čtvereční plochy záhonů dejte půl kila hnoje, pokud záhony chcete jen přihnojit. Jestli ale potřebujete půdu vyživit pořádně, můžete dát až dvě kila.

Hnůj zapracujte hlavně tam, kam budete příští rok vysazovat a vysévat náročné rostliny, jako jsou třeba kedlubny nebo okurky, dýně nebo cukety. Řídit se můžete i podle takzvané trati rostliny. Zelenina první trati vyžaduje dost živin. Kromě již zmíněné tam patří ještě zelí, rajčata nebo květáky.

Zelenina druhé trati je méně náročná. Hnůj můžete ubrat anebo ho vynechat a přidat jen kompost. Takto ošetřete záhony, kde budete příští rok vysévat mrkev, petržel, červenou řepu, ředkvičky nebo listovou zeleninu. Půdu, kam přijde zelenina třetí trati, jako je třeba cibule nebo hrách či fazole, nehnojte vůbec.

Půdu můžete obohatit také kompostem, pokud ho máte. Stačí ho zarýt do záhonů, půda bude hned v lepší kondici.

Pokud máte poslední várku posečené trávy nebo dostatek shrabaného listí, zaryjte tyto rostlinné zbytky do půdy. Říká se tomu mulčování a to obohacuje půdu o potřebné živiny, které přitahujou žížaly. Ty půdu provzdušňují, což jí ve všech směrech prospívá.

A jak na to? Půdu zryjte rýčem nebo rycími vidlemi. Pak na ni rovnoměrně položte asi pěticentimetrovou vrstvu mulče a ten zatlačte hráběmi lehce do zeminy. Potom nechte už jen pracovat přírodu.

Možná nepěstujte zeleninu jen na záhonech, ale také ve skleníku. I tady odstraňte plevel, šlahouny a zbytky rostlin. Půdu zryjte, přidat můžete i hnůj nebo kompost.

Skleník můžete vydezinfikovat s pomocí takzvaných sirných knotů, které zavěsíte do prostoru skleníku a necháte je tam doutnat asi dvě hodiny. To by mělo zamávat s případnými zárodky chorob.

Když budete se zazimováním zahrady končit, nezapomeňte na nářadí a náčiní, které vám sloužilo po celý rok. Očistěte ho, zbavte ho zbytků hlíny, naolejujte ho a uložte na suché místo, kde na vás počká do jara.

Kompostéry už nejsou jen na zahradu. Pořídit se dá i do bytu