Nádor pohrudnice neboli mezoteliom. Ne příliš častá, ale agresivní a špatně léčitelná choroba

Mezoteliom vzniká na pohrudnici (blána, která pokrývá povrch plíce), výjimečně může vzniknout z buněk pobřišnice či osrdečníku. Nádor může být nezhoubný, pak nesouvisí s vystavením organismu azbestu, jde jen o zesílení pohrudnice, které obvykle nemá žádné příznaky.

Zhoubný nádor kromě pohrudnice často zasahuje i okolní orgány, jako jsou plíce, bránice nebo i srdce. Nemá ale tendenci k metastazování do vzdálenějších orgánů.

Nemoc se projevuje zejména dýchacími potížemi, jako je suchý, dráždivý kašel nebo dušnost, a bolestí na hrudi. Nemocný celkové neprospívá, ztrácí chuť k jídlu, hubne, může být anemický. Později i vykašlává krev a trpí nočním pocením.

Nejčastěji jím onemocní lidé, kteří byli v nějakém kontaktu s azbestem, a to i několik desítek let poté. Negativní účinky azbestu na zdraví nespočívají v jeho chemickém působení, ale v mechanickém dráždění vnitřních tkání. Najdete ho i dnes zejména ve staré střešní krytině eternit, používal se také jako obklad. Nyní je jeho výroba i použití v celé Evropské unii zakázána, už od poloviny 80. let se totiž ví o jeho karcinogenním účinku.

Azbestová vlákna se mohou dostat do plicních sklípků, kde mohou být spouštěcím faktorem nádorového onemocnění. Třikrát častěji jím onemocní muži, a to obvykle mezi 50.–70. rokem života. Ne každý, kdo se dostal s azbestem do kontaktu, musí ale onemocnět. Záleží na dědičných dispozicích i na imunitě.

Od chvíle, kdy se člověk dostal do kontaktu s azbestem, až do propuknutí nemoci obvykle uplynou desítky let.

Léčba závisí na stádiu nemoci a stavu pacienta, používá se kombinace chirurgického zákroku a následné chemoterapie a radioterapie (ozařování). Pokud je možné úplné odstranění nádoru, je naděje na vyléčení velká.

Provádí se rentgen hrudníku, případně počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance, odběr vzorku z nádoru (biopsie), popřípadě pozitronová emisní tomografie (PET).

Nejčastější komplikací mezoteliomu je výpotek v hrudní dutině, který tlačí na plíce. Výsledkem bývají potíže s dýcháním a zhoršení stavu pacienta. Později může docházet i k útlaku srdce a hrudních cév. Pak nastávají i potíže s oběhem a nedostatečným zásobováním organismu okysličenou krví.

Zásadní je, aby se organismus nedostal do kontaktu s azbestem, proto je ho třeba odborně odstranit ze staveb. Azbest byl a je nebezpečný například i pro rodinné příslušníky lidí pracujících na stavbách, kteří přinesli azbestová vlákna domů na svém oblečení.

Jak snížit riziko rakoviny? Toto jsou doporučení odborníků!