Článek
Chronická žilní nedostatečnost se projevuje tvorbou křečových žil a patří k nejčastějším civilizačním chorobám. U části nemocných to ale pocity těžkých nohou a nevzhlednými modrými uzlíky nekončí – při zanedbání péče s věkem roste riziko bércových vředů.
Nenápadný nástup, nepěkné konce
„V první fázi má žilní nedostatečnost spíše kosmetický dopad. Postupně se přidávají zdravotní problémy v podobě otoků, bolesti i změny pigmentace. Na vině je zhoršený odtok krve z končetin způsobený ochabnutím žilní stěny, rozšířením žíly a poškozením jejích chlopní. Otoky časem oslabují ochrannou funkci kůže a narušují její integritu do té míry, že vznikne bércový vřed, který postupuje až do hloubky ke kosti,“ vysvětluje mechanismus vzniku lékař František Jalůvka z Chirurgické kliniky FN Ostrava.
Na vině je nemocí ztenčená kůže
Otoky narušená kožní tkáň se projevuje zarudnutím, kůže se postupně ztenčuje a potom stačí jen malé škrábnutí, aby vznikla nepříjemně zapáchající, hnisavá a bolestivá rána, která je navíc velmi náchylná ke vzniku kožní infekce. Bércové vředy se nejčastěji vyskytují na přední straně nohy v oblasti bérce.
Možných příčin oslabení kožní tkáně, které může vést až ke vzniku bércových vředů, je několik: poruchy lymfatického systému, při nichž vznikají otoky, hluboké plísňové onemocnění způsobující zánět kůže nebo cukrovka. Prim ovšem hrají zmíněné varixy – až 80 procent bércových vředů je důsledkem chronické žilní nedostatečnosti!
Máte-li podezření na onemocnění žil, poraďte se s odborníkem. Včasná léčba vás může uchránit před vznikem nepříjemného bércového vředu a třeba i před amputacíFoto: zlikovec, Shutterstock.com
Hojení je dlouhé a obtížné
Když už se bércový vřed vytvoří, je jeho hojení běh na dlouhou trať. Zvlášť u lidí nad 65 let, u nichž je riziko vzniku největší. S přibývajícím věkem se totiž snižuje schopnost regenerace buněk a hojení rány se zpomaluje.
Dříve se bércové vředy léčily pomocí nejrůznějších mastí a zásypů, ale šlo o dost neefektivní postupy. V současnosti mají nejlepší výsledky vlhká a kompresní terapie. Lékaři totiž zjistili, že bércové vředy se nejlépe hojí ve vlhkém prostředí – to pomáhají udržovat speciální obvazy napuštěné tekutinami. Provádí se také komprese pomocí obinadla.
Živé larvy do rány? Skvělý nápad
K léčbě se používá i další speciální metoda – živé larvy. Larvoterapie byla v Česku jako léčebný postup schválena v roce 2003. Do rány se vloží několik desítek larev mouchy bzučivky zelené, které požírají odumřelou tkáň a jejich močovina má antibakteriální účinky. V ráně se nechávají tři až čtyři dny a pomáhají s hojením.
Je třeba řešit příčinu
Bércové vředy se vzhledem k poškození kůže mnohdy opakovaně vracejí. Pravděpodobnost jejich znovuobjevení se ještě zvyšuje, jestliže se navíc neřeší příčina, tedy se například neléčí křečové žíly. Ve vážnějších případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku. „Výsledky léčby jsou samozřejmě vždy lepší, pokud se s ní začne v co nejranějším stadiu onemocnění. Nejlepší je tedy řešit už křečové žíly, ale i v případě již vytvořeného vředu existují chirurgické techniky, které dokážou pomoci a výrazně snížit riziko jeho opětovné tvorby,“ uvádí lékař Jiří Smetana z Nemocnice Slaný.
Nečekejte na nejhorší
A jak se bércovým vředům vyhnout? Vzhledem k jejich hlavní příčině – chronické žilní nedostatečnosti – je důležité příliš neotálet a lékaře vyhledat raději hned po objevení prvotních nepříjemností nejen v podobě metliček, ale i bolesti, neklidu a svalových křečí dolních končetin.
Včasnou diagnostikou chronické žilní nedostatečnosti a přijetím opatření, jako je například nošení kompresní punčochy, udržování zdravé hmotnosti nebo odstranění již vzniklých křečových žil, tak lze výrazně snížit riziko bércových vředů.
„V konečné fázi, většinou v pozdějším věku pacienta a v případě, kdy své onemocnění podceňuje a nespolupracuje s lékaři, může dokonce hrozit i amputace končetin,“ poznamenává František Jalůvka.
Řešíte křečové žíly?
