Hlavní obsah

Přibývá novorozenců s černým kašlem, který může být fatální: ochrana je přitom snadná

Foto: KieferPix, Shutterstock.com

Foto: KieferPix, Shutterstock.com

Reklama

Ne každý ví, že vakcína proti černému kašli z dětství vás nechrání celý život. U dospělých nemusí být navíc nákaza vůbec patrná, ale mohou být přenašeči. Pokud přijdou do kontaktu s novorozencem, jsou pro něj vysloveně smrtelnou hrozbou. Lékaři doporučují problém nepodceňovat. Jaká je prevence?

Článek

Riziko infekce bakterií Bordetella pertussis, která způsobuje černý nebo také dávivý kašel, není zanedbatelné a má stoupající tendenci. V roce 2019 onemocnělo v Česku 1449 lidí – údaj pochází z nejnovější statistické ročenky, kterou pravidelně vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky. Přičemž v roce 2011 bylo jen 300 potvrzených případů. Důvod? Přibývá rodičů, kteří odmítají očkování, u nových vakcín je žádoucí přeočkování, což lidé moc nevědí, a na vině je i evoluce patogenu.

Komplikace černého kašle jsou nejrizikovější pro děti do tří měsíců, které ještě nedostaly příslušné očkování (dříve to není možné).

Protilátky od matky nestačí 

Na protilátky od matky, která byla v dětství očkována, se spolehnout nedá, protože vakcína účinkuje nejdéle dvanáct let. Národní imunizační komise proto doporučuje, aby se lidé nechali v dospělosti nejméně jednou přeočkovat, a především ženy v těhotenství.

V některých vyspělých zemích se běžně v době před narozením dítěte očkují i ostatní členové rodiny, včetně babiček a dědečků, protože kojencům hrozí nákaza především od nejbližších osob. Vakcína stojí zhruba 800 až 1000 korun, zdravotní pojišťovny ji dospělým nehradí, ale některé na ni přispívají.

Vakcíny jsou šetrnější, ale účinnost kratší

Účinnost moderní vakcinace je nižší než dříve – jde o daň za používání bezpečnějších vakcín. „Dnešní acelulární vakcína obsahuje jen malé části bakterie, proto je šetrnější, ale také slabší. Je potřeba vakcinovat častěji, a to i v graviditě na ochranu dítěte, než bude samo chráněno vlastním očkováním,“ vysvětluje epidemiolog Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostrava.

Očkování v těhotenství: ano

Očkování těhotných žen se doporučuje mezi 20. a 36. týdnem gravidity – v takovém případě se stačí vytvořit dostatek protilátek, aby zabránily jak nákaze matky, tak novorozence. Přenos mateřských protilátek začíná přibližně za dva týdny po očkování. Je možné ho provést i později, například v posledním měsíci gravidity, ale protilátek se nestačí vytvořit dostatečné množství, takže dokáží zabránit nákaze matky, ale dítěte už ne.

Studie Národní imunizační komise navíc jednoznačně dokládají, že očkování v době těhotenství má mnohem vyšší efekt než po porodu. Děti narozené matkám očkovaným mají významně nižší riziko onemocnění, a pokud přesto dávivý kašel dostanou, je průběh méně komplikovaný a k úmrtí dochází (vinou silného kašle, který může novorozenci pochroumat žebra, potrhat vnitřní orgány, zabránit přísunu kyslíku, poškodit mozek…) méně často.

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Pokud se nakazí dítě do tří měsíců, úmrtnost je vysoká, pomáhá očkování v těhotenstvíFoto: Africa Studio, Shutterstock.com

Plusy a minusy očkování proti pertusi

Je očkování proti pertusi (podle bakterie Bordetella pertussis) v těhotenství bezpečné? Statistiky ukazují, že přínos výrazně převažuje nad možnými nežádoucími účinky – došli k tomu vědci, kteří své závěry zveřejnili v časopise BMC Infectious Diseases. Zaměřili se na sledování komplikací po očkování těhotných žen v zemích, kde byla v posledních letech jejich vakcinace proti černému kašli zavedena.

„Přestože bylo u těhotných žen po očkování zjištěno zvýšené riziko diagnózy horečky a chorioamnionitidy, tedy zánětu plodového obalu, nakonec neměly žádné závažné následky. Účinnost vakcíny proti úmrtí je vysoká. Očkování proti černému kašli v těhotenství má celkově pozitivní poměr přínosů a rizik,“ uvedli autoři studie, kterou vedla Sabine Vygen-Bonnet z renomovaného berlínského Robert Koch Institute.

Reklama

Načítám