Porody v Česku se mění k lepšímu! Bez silných sedativ a zbytečně prováděných nástřihů hráze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České porodnictví prochází v posledních letech významnými změnami. Podstatné je, že díky nim mají ženy větší kontrolu nad svým porodem, mohou volit přirozené metody tlumení bolesti a využívat inovativní přístupy, které jim přinášejí větší komfort a bezpečí a ve finále také lepší celkový zážitek z porodu.

Moderní porodnictví se neustále vyvíjí a některé dřívější praktiky už patří minulosti – a to z dobrých důvodů. Například kdysi běžné podávání silných sedativ, která ženy uváděla do stavu „nevědomí“, se dnes považuje za zastaralé a nebezpečné. „Ve 20. století, mezi lety 1940-1970, kdy většina porodů již probíhala v nemocnici, se rozšířil takzvaný ‚twiligt sleep‘, kde rodička dostávala kombinaci morfinu a skopalaminu, což způsobovalo silnou sedaci a neúčast rodičky na samotném porodu. Také se již upustilo od užívání barbiturátů, kde byl tlumením ohrožen i novorozenec,“ přibližuje Miluška Jurečková Kosková, porodní asistentka a laktační poradkyně.

Cílem dnešní porodní analgezie je ulevit od bolesti, ale zachovat přitom vědomí rodičky, minimalizovat rizika pro ženu a dítě a hlavně ženu podpořit v aktivitě v průběhu celého porodu. Do této filozofie spadá i využití entonoxu, rajského plynu, který je v Česku známý od 90. let. „Jde o velmi bezpečnou variantu pro dítě, žena si ho dávkuje sama dle potřeby, má rychlý nástup, ale i odeznění účinku, střední účinek na bolest, ale některým ženám může působit nevolnost nebo závratě,“ popisuje odbornice.

>>>Placenta: Životně důležitý orgán, který zajišťuje zdravý vývoj plodu během těhotenství

Rovněž rutinní podávání oxytocinu k umělému urychlení porodu bez jasného lékařského důvodu už přísně regulují moderní medicínské protokoly. „Podávání oxytocinu během porodu má svá pravidla. Oxytocin je užíván u nepostupujících porodů k zesílení slabých či zpravidelnění nepravidelných kontrakcí. K samotnému vyvolání porodu jsou v naprosté většině používány jiné metody než infuze s oxytocinem,“ informuje Martina Řeháčková, gynekoložka z Galen Clinic.

Miluška Jurečková Kosková upozorňuje na to, že u všech případů by se mělo postupovat individuálně s ohledem na fyziologii celého porodu. Existují totiž nepříjemné komplikace a rizika související s podáváním oxytocinu. „Mezi nejčastější komplikace patří hyperstimulace dělohy, extrémně bolestivý porod, zvýšené riziko dalších zásahů, snížený přísun kyslíku pro dítě a následně pokles srdeční akce plodu, přechodné poruchy dýchání u dítěte po porodu,“ vyjmenovává a pokračuje: „A nakonec je potřeba zmínit i vyšší riziko poporodní deprese, podle studie na psychiatryonline.org až o 32 %, vlivem pocitu ztráty kontroly nad porodem, nebo souvislost s nižší mírou kojení,“ uzavírá s tím, že je velice důležité podávat ho kontrolovaně buď přes infuzní nebo injekční pumpu a dávkovat opatrně. „Nikdy nemůžeme vědět, jak na to žena nebo dítě zareagují.“

Důraz je také kladen na minimalizaci rutinních zákroků, jako je nástřih hráze bez jasné zdravotní indikace. „K nástřihu, stejně jako ke všem ostatním intervencím do porodu, by se mělo opět přistupovat individuálně,“ upozorňuje Jurečková Kosková. Tedy pokud je nutné porod rychle ukončit pro tíseň plodu nebo u předčasného porodu. Další důvody mohou být dle ní diskutabilní: Doporučuje se u předčasného porodu, aby nebyl příliš velký tlak na hlavičku nezralého dítěte, při předchozím poranění třetího nebo čtvrtého stupně nebo při instrumentálním ukončení porodu (kleště nebo vakuumextrakce). „Dle výzkumů a doporučení WHO by se nástřih neměl provádět rutinně, a není proto žádné opodstatnění, navíc se tím zvyšuje riziko bolesti, infekce a komplikací při hojení oproti spontánnímu natržení, které bývá menší, lépe se hojí a ženy uvádějí i menší bolestivost. Vždy by se měl dělat se souhlasem ženy!“

Dalším dříve častým zákrokem bylo manuální oddělení placenty, pokud se sama neuvolnila. Tento zásah mohl vést ke komplikacím, jako jsou infekce nebo silné krvácení. Dnes se klade důraz na přirozené odloučení placenty a lékaři zasahují pouze v nezbytných případech.

Odborná spolupráce s odborníky z Cord Blood Center a s dalšími v textu citovanými