Rozkvetlé jaro začíná. Nevěříte?

Jarní kouzlo přivoláme s pomocí křehkých krokusů, něžných sněženek, barevných tulipánů, vděčných narcisů či půvabných ladoněk. Cibuloviny jsou ideálními rostlinami i pro začátečníky, protože v podstatě nemůžeme nic zkazit. Připravit půdu a vložit do ní cibulku je snadné, výsledný efekt barevných trsů květů fascinující! A pokud zahradu nemáme, kouzlo jara může vykvést i v květináči za oknem.

Cibuloviny se sázejí obvykle od poloviny září či počátku října, ale vhodná doba trvá pro většinu druhů až do poloviny listopadu. Jediným rizikem pozdější výsadby je, že pokud zem brzy promrzne, cibulka si nestihne vytvořit dostatečně husté kořeny a jarní květy budou menší.

Jarní květy nás probudí k životu a pozitivně naladí. Cibuloviny se hodí na atraktivní jarní záhony, kde je posléze nahradí letničky nebo pozdní trvalky. Záhon však zdaleka není jedinou možností, jak si krásu křehkých jarních květů užít. Nízké i vyšší cibuloviny olemují cestičky, které pak jako by vedly do ráje... Nejpůsobivější jsou možná kvítka volně rašící z trávníku, který je na jaře svěže zelený a ještě není třeba jej sekat. Nejvhodnější jsou pro tento účel časně kvetoucí druhy, jako sněženka a bledulka, šafrán a talovín, který vykvétá často dokonce již v únoru. Později při sečení často nechtěně odstraníme listy dříve, než je zatáhnou, což je oslabuje - pokud tedy zvolíme jiné druhy, je třeba se sečením trávníku počkat. Podobné jarní zkrášlení se nejvíce hodí na méně exponovaných místech, na nichž častěji spočine naše oko nežli noha...

Některé cibuloviny jsou skvělým „podrostem" pod stromy a keře, zvláště pod listnaté, které na jaře propouštějí ještě dostatek světla. Nádherné kompozice můžeme vytvořit i v květináčích a truhlících, které vnesou jaro na balkon, terasu či do interiéru.

Většině cibulovin vyhovuje výživná a propustná půda. Na její vylepšení můžeme použít vyzrálý kompost nebo třeba kravský hnůj, pro který není třeba jezdit do kravína, ale prodává se komfortně granulovaný, suchý a celkem bez zápachu. Pokud je půda nepropustná a těžká, vydlabeme pro cibulku hlubší a širší jamku a na dno vložíme drenáž - písek či drobný štěrk smíchaný se zeminou.

Mezi nejoblíbenější květy jara patří tulipány - půvabné květiny vyšlechtěné do stovek barevných odstínů, tvarů květů a odlišných výšek, kvetoucí od dubna až do června. V oblastech s mírnějším klimatem se vysazují ještě v průběhu listopadu (v drsnějších podmínkách je nejzazší datum počátek tohoto měsíce). Do hluboce zrytého záhonu je sázíme tak, aby hloubka jamky trojnásobně převyšovala výšku cibule. Nejpůsobivější jsou skupinky přibližně po dvaceti kusech, které by měly růst nejméně deset centimetrů od sebe. Stejné časové podmínky platí i pro vznešené lilie, které přebírají štafetu v pozdním jaru a v létě. Sázíme je tak, aby špičku cibule kryla nejméně 10 cm vysoká vrstva zeminy.

I v druhé části listopadu je stále ještě možné vysazovat cibuloviny, jež k ujmutí a zakořenění nepotřebují mnoho času - nenáročné modřence, snědky, sněženky, jež jsou vhodné i pod stromy, či šafrány, které vyžadují lehčí půdu. Cibulky by měly být zeminou zakryté, ale nemusí být hluboko. Nepřehlédnutelné jsou omamně vonící hyacinty, kterým se daří na slunných místech. Cibule sázíme do hloubky 15 centimetrů půda, by měla být dostatečně propustná. Velmi odolné a vděčné jsou narcisy, vyšlechtěné do mnoha variet a dobře rostoucí i v těžší půdě. Potřebují více vláhy než ostatní cibuloviny. Sázíme je do hloubky 10 až 20 centimetrů. Působivé kompozice tvoří se sytě modrými modřenci.

Pokud chceme čerstvě vysazeným cibulovinám poskytnout tu nejlepší péči, přikryjeme je na zimu opatrně chvojím, slámou či spadaným listím - to bychom neměli odstraňovat ani z již stávajících porostů cibulnatých okrasných květin.

Již v zimě téměř všechna květinářství nabízejí narašené nebo již téměř kvetoucí cibule narcisů a hyacintů. Do poloviny listopadu si do nádob naplněných směsí zahradní zeminy, písku a rašeliny nebo substrátem pro pokojové rostliny vysadíme narcisy, tulipány, šafrány i hyacinty. Cibulky tulipánů by měly špičkou vyčnívat, ostatní se zeminou zcela překryjí. Pak nádoby uložíme buď do chladné místnosti, ideální teplota je kolem deseti stupňů, která však může být temná, nebo je zapustíme na zahradě a překryjeme vrstvou písku, zeminy a listí. Šafrány zakoření za dva měsíce, hyacinty a narcisy za deset týdnů a tulipány za 12. V lednu a únoru se vyzvedávají na teplo a světlo, kde začnou rašit a poté i kvést. Tulipány pučí nejlépe při teplotě kolem 20 stupňů, hyacinty snesou ještě více, naopak narcisům stačí 16 stupňů a šafránům dokonce 8 stupňů - pro ně je nejvhodnější chladné místo mezi okny. U hyacintů a tulipánů používali zahradníci trik, kdy cibuli před pučením zakryli na deset dní kornoutem, aby v temnu, ale teple vytvořila dlouhé puky a následně vznosné rostliny.