Článek
Angličtina pro to má výraz benching, a to od slova bench neboli lavička. Odkazuje to právě na lavičku, na které při sportovních utkáních sedí náhradní hráči, prostě na střídačku.
Na té se bohužel můžete ocitnout i v milostném životě. A to když ten, s nímž byste rádi navázali skutečný vztah, vás vnímá spíš jako náhradnici či náhradníka v případě nouze.
Nejste náhodou na střídačce?
Začátky vztahů bývají nejisté, ale většinou se poměrně brzy ukáže, zda o sebe skutečně stojíte. Pokud vás však někdo drží takzvaně na střídačce, ani po týdnech či měsících známosti nemusíte mít jasno, kam se vztah ubírá. Přitom existují signály, které mohou tento způsob chování odhalit už od začátku. Lidé je ale často přehlížejí nebo si je vysvětlují stydlivostí, pracovním vytížením či osobními starostmi.
Jenže pozor, tohle značí, že jste na střídačce a do skutečné „hry“ se nejspíš nikdy nedostanete:
- Žádná pravidelnost – Někdy spolu strávíte celý víkend, ale pak se dva týdny nevidíte vůbec. Vaše schůzky i kontakt třeba prostřednictvím SMS či volání nemá danou intenzitu a četnost, vlastně by se dalo říct, že nevíte, kdy a zda vůbec zavolá, napíše, nebo se s vámi potká.
- Obecné „výmluvy“ – Promiň, měl jsem teď frmol. To víš, mám toho moc. Byl jsem v jednom kole. Když se po dvou týdnech mlčení ozve, omlouvá pauzu v komunikaci velmi obecnými a nekonkrétními výmluvami.
- Žádné plány – Společná dovolená, výlet, Vánoce? Nemáte ani ponětí. Nikdy spolu totiž nemluvíte o tom, co bude. Jakoby se váš vztah odehrával opravdu jen teď a tady a už i zítřek je v mlze.
- Žádné velké emoce – Je milý a pozorný, citově se vám ale nepřibližuje. O svých pocitech nemluví a nedává najevo, co k vám skutečně cítí. Jakmile se pokusíte téma vztahu nebo citů otevřít, rychle stočí hovor jinam.
- Znáte jen jeho – I když už se znáte delší dobu, o jeho přátelích a blízkých nebo třeba rodině toho víte minimum. A osobně je neznáte vůbec. Jednoduše má svůj život bez vás a pozvat vás do něj se mu nechce.
Je sice pozorný, ale do budoucna s vámi neplánuje? Pak jste pravděpodobně jen náhradnice Foto: fizkes, Shutterstock.com
Proč?
Samozřejmě se nabízí otázka, proč má někdo potřebu ostatní udržovat v takové nejistotě. Důvodů může být několik.
- Zranění z minulosti – Má za sebou milostné zklamání a bojí se, že to zase skončí bolestí. A tak je lepší si nikoho k tělu nepouštět. „Je to obranný mechanismus, raději trochu všude než naplno někde, kde ho to může znovu položit,“ vysvětluje životní kouč Aleš Kalina.
- Nevyřešený vztah s rodiči - „Člověk, který doma nezažil bezpečnou citovou vazbu, se nikdy nenaučil, jak emočně splynout s druhým člověkem. Neumí to. Benching pak není volba, je to limit,“ popisuje Aleš Kalina.
- Potvrzení vlastní hodnoty – Vědomí, že existuje někdo, kdo čeká, až vy zavoláte, může být opojné. „Je to levný způsob, jak si dobíjet sebevědomí na cizí účet,“ říká Aleš Kalina.
- Potřeba moci a kontroly - Mít druhého tam, kde ho chcete mít, ovládat hru, být pánem situace, mít druhého takzvaně v hrsti. To je to, po čem řada lidí vědomě i nevědomě pase. Má to až nebezpečně blízko k manipulaci a na to rozhodně pozor.
- Strach ze samoty – Té se podvědomě bojí asi každý, ale když je ten strach příliš velký, končívá to právě benchingem. „Volíte spíš pojistky, zálohy, otevřené možnosti,“ upřesňuje Aleš Kalina. Prostě chcete mít na střídačce někoho, kdo přijde, když bude nejhůř.
Co k tomu říct závěrem? „Za benchingem téměř vždy stojí buď strach, minulé zranění, nebo potřeba moci, nejčastěji kombinace všeho najednou. Ale výsledek pro toho druhého je stejný: sedí na lavičce a čeká na povolání do hry, které nikdy nepřijde,“ varuje Aleš Kalina.
