Porozchodové chyby, které vás stáhnou ještě hlouběji. Nenávist, pomsta ani rychlý vztah vás neuzdraví

Jakmile přijde řeč na rozchod, nikdy to není černobílé. Hraje roli, jak dlouho jste spolu byli, jestli máte děti nebo jiné závazky, kdo rozchod inicioval, jak probíhal, i vaše povaha a psychické nastavení. To všechno ovlivňuje, jak se s koncem vztahu budete vyrovnávat. Jedna věc je ale společná pro všechny – existují zlozvyky, které bolest jen prohlubují. Těchto pět rozhodně nedělejte.

Zloba, zklamání, pocit zrady… možná to cítíte právem. Jenže pouštět si nenávist do srdce je cesta do slepé uličky. Myslet si, že když si ex v hlavě vykreslíte jako „monstrum“, zapomenete rychleji, je iluze. Ve skutečnosti si jen přiděláváte další bolest a prodlužujete trápení. „Nenávist je pro tělo i mysl velmi škodlivá. Bolest z rozchodu pak trvá mnohem déle, než kdybyste dokázali odpustit,“ vysvětluje životní kouč Aleš Kalina. Ač to zní paradoxně, právě odpuštění je cesta ven. „Slibte si: Nebudu nenávidět někoho, koho jsem kdysi miloval a cenil nadevše. Uvidíte, že úleva přijde rychleji,“ dodává Kalina.

>>>Zlomené srdce, pocity dětí i rozdělení kamarádů. Co vyřešit po rozchodu?

Touha „vrátit to“ bývá silná. Ať už vás láká poškrábat jeho nové auto, nebo očerňovat ho před přáteli, věřte, že si tím nepomůžete. Ano, možná se vám na chvíli uleví, když vás okolí podpoří, ale dlouhodobě budete jen znovu a znovu ubližovat sami sobě. Pomsta je krátkodobě sladká, ale výsledkem je hořkost.

Nemusí jít hned o kamery v bytě – stačí obsesivní kontrola sociálních sítí, zkoumání, komu lajkoval fotku, nebo vyzvídání od známých. Jenže tím si jen sypete sůl do rány. Každá fotka z dovolené bez vás nebo zmínka o nové známosti vás stáhne zpátky. Jediná cesta, jak se posunout dál, je přestat žít jeho (nebo její) život a začít znovu naplno žít ten svůj.

>>>Jde po vás na netu? Braňte se!

V první fázi se vám nejspíš opravdu mezi lidi nechce, potřebujete se vybrečet hezky o samotě, v soukromí. Ale dlouhodobě se od okolního světa neizolujte, samota ještě nikomu od trápení nepomohla. Spíš naopak – zachumlaní o samotě v dece na gauči, kde jste ještě nedávno byli dva, pocit ztráty zesílí. Bolest prostě neutřete do kapesníku, nezajíte čokoládou a nezapijete lahví vína. „Snažte se svůj mozek zaměstnat, co nejvíce to půjde, aby neměl čas přemýšlet o bývalém partnerovi,“ radí Aleš Kalina.

Jděte s kamarády do kina, s kolegy po práci na kávu, vyrazte si jen tak na procházku městem, kde je spousta lidí, skočte si do posilovny. „Život na této planetě máme pouze jeden. Čas, který strávíme ve smutku a pláči, nám již nikdo nevrátí. Není proto škoda ztrácet čas smutkem a slzami,“ dodává Kalina.

Vypadá to lákavě a vlastně jako dobré řešení. Přebít bolest ze ztracené lásky láskou novou. Zvedne vám to sebevědomí, máte s kým trávit čas a váš ex bude koukat, jak rychle jste ho dokázali nahradit. Jenže tohle všechno je jen krátkodobá úleva, vlastně jako prášek proti bolesti, kterým na chvíli utlumíte bolest zubu, ale jednou stejně budete muset zajít k zubaři, aby vám kaz zaplomboval.

Jedna věc je, že využívat někoho jako převozníka – jako někoho, kdo vás na chvíli rozptýlí a převeze vás přes řeku vašich slz, a pak už ho nebudete potřebovat - není fér. A druhá věc je, že pak se vlastně budete cítit ještě hůř. Místo jednoho rozchodu tu budete mít dva.

Jakmile se konec vztahu týká i dětí, je to všechno složitější. A nejhorší, co můžete udělat, je vzít si děti jako rukojmí: Hollywoodské rozchody, které skončily v soudní síni