Tuberkulóza je téměř vymýcena, ovšem nakazit se lze i dnes. Nejhorší jsou bezpříznakoví přenašeči

Tuberkulóza je nemoc, která v posledních letech vzbuzuje větší obavy než dříve. Důvodem je zejména migrace obyvatel. Podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je ale počet nemocných stále nízký a nemoc je pod kontrolou. V roce 2022 bylo 362 nemocných.

„Celkově lze říci, že sice došlo k nárůstu záchytů tuberkulózy na území ČR, nicméně tento nárůst nepředstavuje významné zvýšení rizika tuberkulózy pro populaci a epidemiologická situace tuberkulózy v ČR zůstává příznivá. Dezinformace typu, že uprchlíci z Ukrajiny masivně šíří v Česku tuberkulózu, je potřeba jasně označit za nesmysl a uklidnit veřejnost. Nepodléhejme manipulacím dezinformátorů a řiďme se fakty,“ řekla k situaci MUDr. Barbora Macková, ředitelka SZÚ.

Nemoc ničila populaci po tisíciletí a nikdo nevěděl proč. Až v roce 1882 lékař a mikrobiolog Robert Koch (1843–1910) objevil bakterii, která ji způsobuje. Bacil se přenášel nejen z člověka na člověka, ale také z mléka krav a skotu.

Zabránit velkému šíření nemoci proto výrazně pomohla pasterizace mléka a později samozřejmě očkování. Ale ne všichni očkovaní získají imunitu, obranné látky se někdy nevytvoří. Přesto se nemoc v mnoha zemích podařilo zcela vymýtit a od očkování se ustoupilo. Také v Česku se od roku 2010 vakcinace nebo testy dělají jen na vlastní žádost a u vybraných rizikových skupin.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se projeví od dvou týdnů do dvou měsíců od nákazy. Přenáší se kapénkově nebo přímým kontaktem s nakaženým. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

Nejznámější je ve své plicní formě, může se ale projevit i v jiných částech těla, jako jsou uzliny, které pak natékají, nebo ve střevech, kde způsobuje bolesti břicha, průjmy či jiné zažívací potíže. TBC však může – i když vzácně – postihnout kterýkoliv lidský orgán.

Z důvodu vysokého rizika přenosu musí být část pacientů na uzavřených infekčních odděleních a léčba trvá i několik měsíců. Na uzavřených odděleních jsou jen ti nemocní, kteří vylučují bacily TBC. Podávají se antituberkulotika, některé druhy bakterií už si však proti nim vybudovaly odolnost, proto se přistoupilo i k dalším vzácnějším a nákladnějším lékům.

Nemoc odhalí rentgen plic a vyšetření vykašlávaných hlenů nebo jiného biologického materiálu. Dělá se také kožní tuberkulinový test. Ten spočívá v tom, že se do kůže vpíchne látka (tuberkulin) a podle reakce na kůži se pozná, zda se pacient setkal s TBC infekcí. Přesnější je krevní test, který zkoumá bílé krvinky a jejich reakci na případnou infekci.

Problémem je, že nemoc se nemusí projevit hned a první příznakem je až kašel. Pak může dojít k vykašlávání krve v důsledku poškození plicních cév.

Další komplikací je hnisání v pohrudnici, případně také tuberkulóza centrální mozkové soustavy. Ta se projevuje bolestí hlavy a záchvaty, což může skončit poškozením mozku – takové případy ale postihují jen oslabené jedince například se sníženou imunitou nebo jiným chronickým onemocněním.

Přečtěte si, jak poznat, že máte oslabenou imunitu

Nejhorší průběh má takzvaná miliární tuberkulóza. Bakterie jsou rozšířené v celém těle, to znamená, že zasaženo může být hned několik orgánů najednou. V důsledku toho pak dochází k jejich selhání.

Hlavním preventivním opatření bylo, a v mnoha zemích stále je, očkování. U nás je ale riziko onemocnění tak malé, že se od vakcinace novorozenců ustoupilo v listopadu 2010.

Pozor je nutné samozřejmě dávat ve chvíli, kdy má člověk příznaky a předtím byl v kontaktu s rizikovými osobami, což jsou nejčastěji lidé z Ukrajiny, Rumunska či Mongolska, kde nemoc ještě není vymýcená.

MUDr. Stanislav Kos, CSc., Předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem