Co kdyby tyhle Vánoce byly moje poslední? Nepříjemná myšlenka, která vám skvěle srovná hodnoty

Představa vlastního konce nebo posledních společných svátků zní trochu morbidně. Psychologové a terapeuti s ní ale pracují zcela běžně a věcně. Nejde o to, vyvolat v sobě úzkost nebo depresi, ale využít tzv. efekt vzácnosti.

Jakmile si uvědomíte, že nějaký zdroj – v tomto případě čas – je omezený, automaticky přepnete do úsporného režimu a začnete nemilosrdně filtrovat zbytečnosti.

„Když si lidé představí konečný časový horizont, bez ohledu na to, zda jde o seniory, vážně nemocné, nebo zcela zdravé mladé lidi, automaticky přesunou pozornost od toho, co ‚by se mělo‘, k tomu, na čem jim skutečně záleží, tedy k citově blízkým lidem,“ vysvětluje psycholog Pavel Pařízek z platformy Terapie.cz.

„Dokud byly děti malé, byly pro mě Vánoce především o dokonalosti, všechno muselo být perfektní,“ přiznává jednapadesátiletá Veronika. „Když ale před dvěma lety náhle zemřel můj manžel a jeho místo u stolu zůstalo o svátcích prázdné, došlo mi, jak neuvěřitelně malicherné to bylo,“ říká.

„Co záleží na tom, jak rovný bude stromek či v kolik stihneme začít jíst? Jen jsem naprosto zbytečně přenášela stres na ostatní, ale to mi došlo fakt pozdě,“ dodává smutně Veronika.

Jak najít své lepší já pro nejlepší Vánoce? „Představa, že prožíváte své poslední Vánoce, ve vás může vyvolávat smutek, strach, ale také velmi důležité otázky,“ shrnuje Petra Taye, psychoterapeutka z platformy Hedepy. Co můžete podle ní letos udělat lépe?

Je dobré si připustit, že mnohem důležitější je, s kým sedíte u stolu, zda si máte co říct a jestli spolu dokážete být skutečně přítomní. Zkuste si proto dovolit Vánoce, které budou méně dokonalé, ale více vaše.

Lidé někdy předpokládají, že jejich blízcí vědí, jak moc je mají rádi, jak si jich váží nebo za co jsou jim vděční. Ale říct to nahlas má obrovskou hodnotu. Nemusí jít o velká vyznání. Někdy stačí obyčejné „Jsem ráda, že tě mám“ nebo „Děkuju za to, co jsme spolu prožili“.

Pro někoho to bude velké rodinné setkání, pro jiného klidná procházka v přírodě, společné vaření nebo večer s partnerem. Neexistuje jediný správný způsob, jak prožít svátky. Důležité je, aby odpovídaly tomu, co skutečně potřebujete osobně vy sami, nikoliv představám okolí.

Pokud by člověk skutečně věděl, že prožívá poslední Vánoce, pravděpodobně by se v něm mísila celá řada pocitů. Smutek, vděčnost, strach, láska i vztek. Není potřeba vytvářet tlak, aby byly svátky za každou cenu krásné a nezapomenutelné. Někdy je největším darem právě možnost být autentický, nemuset nic předstírat a sdílet s blízkými i těžké chvíle.

Můžete si společně prohlížet fotografie, připomínat hezké vzpomínky, vyprávět rodinné příběhy nebo vytvořit něco, co druhým zůstane. Nemusí to být nic velkolepého. Často jsou to právě drobné okamžiky, které si pak uchováváte nejdéle.

Čeho lidé před smrtí nejvíc litují? 5 prostých rad, jak najít smysl života