Článek
Čeho lidé na sklonku života obvykle litují? Nebývá to smutek nad tím, že nebyli dost bohatí nebo nedosáhli vysokého postavení. Jak potvrdila jedna ze studií, provedená v novozélandském hospici, respondenti spojovali pocit štěstí především s blízkými vztahy a přítomným okamžikem, méně s penězi, statusem a majetkem. „Není důležité, co získáme, ale kým se staneme a čím přispějeme ostatním. Právě to dává našemu životu smysl,“ hlásá motivační řečník Tony Robbins, autor bestsellerů a podnikatel, který se proslavil semináři o motivaci a změně životních návyků. A jakkoli to zní jako fráze, má vlastně úplnou pravdu.
Co má opravdu smysl?
Pokud máte poslední dobou pocit, že vám život utíká tak nějak beze smyslu, je na čase něco změnit. Zdánlivě máte všechno, ale pocit naplnění a spokojenosti chybí? „Za tím často stojí to, že člověk roky žije podle scénáře, který nevybral sám, ale převzal od rodiny nebo společenských očekávání. Vystuduje, najde práci, založí rodinu, splácí hypotéku, a jednoho dne zjistí, že plní úkoly, aniž by tušil proč,“ vysvětluje Ing. Dagmar Pechová, terapeutka a koučka z platformy Terapie.cz. A dodává, že typické to bývá pro lidi kolem čtyřicítky nebo padesátky, kteří splnili všechny očekávané milníky a čekali, že se tím dostaví zasloužený pocit naplnění. A ono nic, místo toho přišla jen prázdnota. „Souvisí to s tím, jak málo člověk během let poslouchal svoje vlastní potřeby, a jak moc jen plnil to, co se od něj čekalo,“ říká Dagmar Pechová.
Jenom krizička?
Dočasná nespokojenost obvykle přichází a odchází, souvisí s konkrétní situací, náročným obdobím v práci, hádkou v rodině, a po čase odezní i bez zásadní změny. „Člověk si i v té nespokojenosti dokáže užít víkend, těší se na věci, spí a jí normálně. Když se ale pocit prázdnoty táhne týdny nebo měsíce, prohlubuje se a přidávají se k němu poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, apatie nebo pocity beznaděje, jde pravděpodobně o něco vážnějšího, třeba depresi nebo úzkostnou poruchu,“ vysvětluje Dagmar Pechová. S tím, že tam už samotné hledání smyslu nestačí. A je namístě vyhledat psychoterapeuta nebo psychiatra, protože klasické rady typu „najdi si koníček“ zaberou jen tehdy, pokud psychika funguje v normálním režimu.
Má vůbec smysl se za něčím hnát? Foto: PeopleImages, Shutterstock.com
Já smysl našla!
„Po rozvodu jsem se cítila totálně ztracená,“ přiznává dvaapadesátiletá Karolína. „Děti už měly vlastní život a vysedávat s kamarádkami po vinárnách fakt není nic pro mě,“ říká upřímně. A tak trochu cestovala, snažila se trávit čas aktivně, ale pocit prázdnoty přetrvával. „Až mi kolegyně v práci navrhla, jestli nechci občas zaskočit za její maminkou do léčebny, ona to nestíhala kvůli dětem a věděla, že jsme se z minulosti znaly. To mi otevřelo úplně nový svět,“ říká Karolína. „Ti lidé tam celé dny tráví úplně odstřižení od světa, který znají jen z televize. Touží si povídat, smát se, vzpomínat…“
A tak mezi staroušky, jak je něžně nazývá, začala chodit častěji. A najednou zjistila, že se cítí mnohem líp. Potřebná a naplněná. „S některými je to těžší, ale někdy tam vyslechnete tak úžasné životní příběhy, že vám ten váš najednou přijde trapně jednoduchý,“ dodává s úsměvem.
Jak žít naplněně?
Nejde o žádné složité postupy či praktiky, v tom je to kouzlo. Tohle zvládne každý!
- Ujasněte si priority. Sepište si pět věcí, na kterých vám nejvíc záleží, a porovnejte je s tím, čemu skutečně věnujete svůj čas.
- Dělejte něco po svém. Vyberte si činnost, kterou neděláte kvůli penězům, povinnostem ani očekávání okolí, ale protože sami chcete.
- Věnujte čas blízkým. Ozvěte se člověku, se kterým jste dlouho nemluvili, popřemýšlejte, jak urovnat spory. Je to velmi očistné.
- Naučte se něco nového. Vyberte si dovednost, ve které se chcete zlepšit – jazyky, sport, vaření... Každá nová dovednost nabijí energií.
- Udělejte něco pro druhé. Nabídněte pomoc, zapojte se do dobrovolnictví nebo předejte své zkušenosti někomu, kdo je využije.
