Článek
Vzpomínám na předrevoluční časy, kdy se na všechno stály dlouhé fronty, každý nákup byl malým dramatem a velkým vítězstvím, pokud se ovšem vydařil, což nebylo pravidlem. Proč takhle nostalgicky vzpomínám? Byly to časy, kdy téměř vše bylo vzácností, protože se vše takzvaně „shánělo“, protože téměř nic nebylo takzvaně „k dostání“.
Připraveni jsou i koně se saněmi
A opačně to bylo s radostí a vděčností. Děti byly nadšené a vděčné za každou maličkost, kus oblečení, Rifle (džíny italské výroby, které se prodávaly v Tuzexu), březový šampon, voňavé jablíčkové toaletní mýdlo, kožený kopací míč či tenisovou raketu málo atraktivní tuzemské značky Artis. A dnes slyším: „hadry přece musíme dostat tak jako tak" a „tenhle tablet Prestigio jsem nechtěl, protože je pomalý a některý hry na něm vůbec nejdou."
Čeká vás relax ve wellness
Manželovi, tehdy ještě mladému uchu, který se právě vrátil z vojny, jsem vystála frontu na jugoslávský modrý vlněný svetr do véčka. Byl nadšený a dva roky ho ze sebe nesundal. Dnes má půl skříně svetrů a nemůže je unosit do soudného dne.
Máme se o moc lépe, můžeme si dovolit, to, o čem se nám za komunistů ani nesnilo, ale opravdová vánoční radost je ta tam. Napadá mě, zda to nebude způsobené také naším věkem – zkrátka děti už na Ježíška nevěří a my už se také neumíme radovat tak jako dřív.
Zažijte romantiku ve vířivce!
Vracím se autem domů a bilance nákupu je smutná – nemám nic. Strávila jsem neúspěšným nákupem skoro dvě hodiny, a nekoupila jsem nic.
Renata mi říkala, že pro několik svých příbuzných nakoupila vouchery na pobyt v Resortu Svatá Kateřina. Byly jsme tam spolu už dvakrát na józe a moc jsme si to užívaly. Sednu doma k počítači a udělám totéž. Honzovi koupím „ Víkend pro běžce“ nebo „ Víkend pro chlapy“ a holkám, který už nevědí, jak a čím se namalovat, „ Školu líčení“. Jsou skoro na vdávání, tak ať to má nějakou fazónu. Staroušům koupím wellness pobyt „Dny plné odpočinku“ nebo „ Čas hýčkání a pohody“, a budu mít Vánoce vyřešený.
Starostlivá máma
