Článek
Patříte mezi intuitivní kuchaře, které žádný doporučený údaj o délce vaření či pečení moc nezajímá, nebo se jich naopak striktně držíte jak v receptech, tak i v pokynech od výrobce? Zajímalo nás, jak to s instrukcemi na obalech potravin vlastně je: jak k nim výrobce dojde, a když už je uvede, zda se na ně lze opravdu spolehnout. „Na obalu musí být návod vždy, pokud by nesprávnou nebo nepřesnou přípravou utrpěla kvalita či bezpečnost potraviny. Jejich přesnost je v zájmu výrobce, protože předchází případným reklamacím,“ říká Kristýna Kuncová z časopisu dTest.
Jak dlouho vařit či péct?
To, co uvádí výrobce v pokynech k přípravě, by měl mít odzkoušené. „Samozřejmě kontrolujeme i tyto údaje. Na obalech musí být uveden postup, jak potravinu vhodně připravit, aby nedošlo k jejímu znehodnocení. Dokonce jsou odebírány vzorky do laboratoří, kde se podle údajů uvedených na obale ověřuje pravdivost – správnost – návodů,“ uvádí Ing. Jindřich Pokora ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Každá trouba peče jinak
Zajímalo nás, jak tyto kontroly správnosti a pravdivosti dopadají. „Nepamatuji se, že bychom odhalili zásadní rozpor. Je pravda, že jednodušší je určení doby varu, neboť v naší nadmořské výšce voda vře při 100 °C, tedy je jednoduché ji určit. S pečením v troubě je to složitější. Tam uvedení teploty nemusí stačit. V silách výrobce zpravidla není uvést všechny možnosti současné techniky, například programy, kdy se zapojí jen spodní topné těleso, jen horní, obě najednou, kdy se přidá horkovzduch, gril a podobně. To už si musí každý kuchař vyzkoušet sám a zjistit, jak mu trouba peče,“ dodává Jindřich Pokora.
Hodiny zkoušek a přemýšlení
Můžete si ale být jisti, že si výrobce dá práci, aby vás zbytečně nemátl. „Údaj na obalu je vždy průměrem reálných otestovaných výsledků. Testuje víc lidí – u sebe doma, v kanceláři… Prostě simulují běžné podmínky. Podle toho se pak upraví údaje, nejčastěji se zkracuje nebo prodlužuje čas ohřevu či teplota. I tak musíte zohlednit své vybavení. Například při určení času ohřevu v mikrovlnné troubě záleží na jejím typu, na to exaktní návod dát neumíme,“ vysvětluje Lukáš Drlík, technolog výroby Sklizeno.
Podobně to probíhá i u velkého výrobce. „Zvažuje se víc variant, přihlíží se ke zvyklostem při přípravě pokrmu, dostupnému vybavení v kuchyních a k dostupnosti přidávaných surovin. Návod musí být srozumitelný, pokud možno jednoduchý a hlavně musí fungovat,“ říká tiskový mluvčí Vitany Milan Linka.
Jdeme testovat
Vypadá to tedy, že byste se na údaje od výrobce mohli spolehnout. Tak jsme to vyzkoušeli. Vybrali jsme čtyři pokrmy, kde na rychlosti či preciznosti doby přípravy záleží.
1. Polévka z pytlíku
Pro test jsme vybrali Hrachovou polévku se slaninou od Vitany. Výrobce radí obsah sáčku vysypat do 0,75 litru studené vody, dobře rozmíchat, uvést k varu a za stálého míchání pozvolna vařit 5 minut. Vařili jsme na plynovém sporáku a stopky zmáčkli, když voda začala vřít. Polévku jsme stáhli z plamene po uplynutí pěti minut. Byla hotová, včetně celých hráškůFoto: Archiv firmy
2. Rychlá čočka
Červená čočka je skvělá mimo jiné i proto, že její vaření zabere maximálně patnáct minut – což uvádí i výrobce na obalu. Pracovali jsme s čočkou od Country Life. Její měkkost jsme zkoušeli poprvé 12 minut od chvíle, kdy se začala vařit. Už byla hotová! Při dalším pokusu na uvaření stačilo bez pár vteřin deset minutFoto: Archiv firmy
3. Pizza z mrazáku
Pro test jsme vybrali Piccolinis Prosciutto od Buitoni (v balení je 9 minipizz po 30 g). Výrobce radí předehřát troubu na 200 °C, odstranit ochrannou fólii a péci při teplotě 200 °C 10 až 12 minut. V elektrické troubě při spodním i vrchním ohřevu začaly už po deseti minutách tmavnout kraje, proto jsme plech vyndali. Prostředek pizz ale ještě hotový nebyl, proto šly na dvě minuty zpátky. Pak bylo propečení v pořádku, jen okraje byly suššíFoto: Archiv firmy
4. Perník z krabice
Na závěr jsme vyzkoušeli upéct Perník Dr. Oetker. Výrobce uvádí, že se k prášku má přidat ještě 400 ml vody a 120 ml oleje (12 polévkových lžic). Udělali jsme to tak, těsto jsme dle návodu vyšlehali a nalili do předem vymazané formy. Jak uvedl i Jindřich Pokora, výrobci to nemají snadné kvůli mnoha typům pečicích trub. Proto není divu, že se v návodu dočtete, že troubu je potřeba předem předehřát a k tomu výčet hned tří možností: elektrickou troubu na 165 °C, plynovou na střední stupeň a horkovzdušnou na 155 °C. Perník se má péct v elektrické 40 a ve dvou ostatních 30 až 40 minut. Pekli jsme v elektrické troubě při 165 °C, se zapnutím spodního i horního ohřevu. Po 30 minutách jsme kontrolovali propečení perníku špejlí – to doporučuje i výrobce. Zcela propečený byl až po 45 minutách. Odchylka je podle nás zcela v toleranci a může být dána i vyšší formou – i když jsme zvolili tu zřejmě nejběžnější, tedy kulatou dortovouFoto: Archiv firmy
Jak bychom tedy náš pokus uzavřeli? Výrobci udávají přesné údaje, a když k nějaké odchylce dojde, lze ji přičíst podmínkám, za kterých vaříte. Ale v zásadě se na návody spolehnout můžete.
Jaké zkušenosti máte s návody výrobců vy? Napište nám!
