Jak si říct o vyšší plat? Neberte to jako prosbu ani konflikt, radí expertka na vyjednávání

Pracujete poctivě, šéf si vás chválí, ale pokaždé, když přijde výplata, tak si jen povzdychnete? Rozhodně nejste sama. Říct si o vyšší plat je v našich končinách stále považováno tak trochu za drzé či nevhodné, a být skromná je stále v očích mnohých ctnost. Úplně zbytečně.

„Po čtyřech letech pracuji stále za nástupní plat,“ svěřuje se pětatřicetiletá Karla, která pracuje na pozici účetní ve velké korporátní firmě. „Už mnohokrát jsem se odhodlávala si říct o zvýšení, není mi to totiž vůbec příjemné. Pořád si říkám, že si mojí práce mají všimnout sami a ocenit ji. Když jsem ale začala chápat, že tahle strategie nikam nevede, osmělila jsem se a za vedoucí zašla,“ krčí rameny nad svou situací. A dozvěděla se, že na zvyšování platů nejsou podmínky, čímž celé vyjednávání skončilo.

„Mnoho žen bylo odmala vedených k tomu, že mají být nenáročné, nepřehánět své potřeby a nevyčnívat. Skromnost byla chválená, zatímco chtít víc – peněz, prostoru, podpory nebo uznání – bylo u žen vnímáno spíš negativně,“ vysvětluje expertka na vyjednávání a prezentaci Veronika Šamonilová.

A připomíná smutný fakt, že žena, která si jasně říká o to, co potřebuje, je často označovaná jako náročná nebo problematická. „A tak se skromnost velmi rychle mění v sebepodceňování a ženy si začnou myslet, že na to, co chtějí, nemají právo. Nevěří své hodnotě nebo ji neumí komunikovat.“

Nejčastější chybou podle expertky na vyjednávání je čekat, že si vás někdo všimne, nebo přijde ta správná chvíle. Nepřijde. Iniciativa v naprosté většině případů musí vyjít od vás. A jak doporučuje Veronika Šamonilová, vyhněte se přitom těmto chybám.

Nemluvte o tom, kolik jste toho udělala nebo kolik přesčasů odpracovala. Za minulý výkon jste už mzdu dostala. Manažera zajímá budoucnost, co firmě přinesete dál a jak mu pomůžete splnit cíle, za které je sám hodnocen.

>>> Pracujete a nikdy nemáte hotovo? Workoholismus je závislost a hrozí i abstinenční příznaky!

Mnoho žen doufá, že stačí mít připravené argumenty – jak dlouho ve firmě jste, kolik je průměrná mzda ve vašem oboru a podobně. Vyjednávání je dovednost a bez přípravy se z něj snadno stane emotivní obhajování vlastní hodnoty místo profesionální diskuze o podmínkách.

Ženy si v průměru říkají o výrazně nižší částky než muži a pak jsou překvapené, že rozdíl v odměňování přetrvává. „V současnosti je v Česku rozdíl ve mzdách 18 % a na manažerských pozicích dokonce 25 %!“ říká Veronika Šamonilová.

Nejnovější žebříček Světového ekonomického fóra Global Gender Gap, který téměř 20 let monitoruje rovnost mužů a žen s ohledem na trh práce ve 146 státech světa, zařadil Česko dokonce za loňský rok na nelichotivé 104. místo.

Ženy často berou odmítnutí osobně. Pokud uslyší „teď na to není rozpočet“, vyloží si to jako „nejsem dost dobrá“ a stáhnou se. Klíčové je naopak nereagovat stažením a pocity ukřivděnosti. Ve vyjednávání tohle často znamená jen: pojďme hledat jinou cestu nebo jiný čas.

„Pokud zazní ‚teď ne‘, je potřeba si rovnou domluvit další krok – kdy se k tématu vrátíte a co konkrétně má být splněno. Vyjednávání není jednorázová žádost, ale proces, který se v čase vyvíjí,“ radí Veronika Šamonilová. A žádost o vyšší plat není prosba ani konflikt, ale běžná součást profesního života.

Proč si ženy při budování kariéry tak málo věří? Obstát v mužském světě je stále náročné