Kdo je zodpovědný za led na chodníku a proč si dát pozor na rampouchy na střeše

Během zimy jsme to zažili už několikrát – teplejší dny vystřídá během chvíle husté sněžení a do rána je bílo. Pak se zas oteplí a sníh ztěžkne a sklouzne ze střechy. A právě to může způsobit problémy. Tak pozor, následující dny má zase sněžit!

Když začne sněžit anebo je náledí, je to pro majitele nemovitostí starost navíc. Každý ví, že je-li odpovědný za chodník, pak ho musí uklidit a posypat, ale málokdo řeší sníh, led a rampouchy na střeše. Přitom když spadnou, mohou způsobit závažné škody na zdraví a majetku. Majitel má přitom zákonnou povinnost zajistit, aby se to nestalo. Rozhodně nestačí, pokud někam umístíte ceduli s varováním před možností pádu sněhu ze střechy!

Kdo je v zimě odpovědný za schůdnost chodníku?

Je na odpovědnosti majitele, aby na střechu namontoval sněhové zábrany nebo sníh a led pravidelně odklízel, případně si najal někoho, kdo by to dělal za něj. V domě s nájemními byty může majitel pověřit správce, domovníka nebo nájemce – ovšem mělo by to být formou písemné smlouvy. Existují i firmy, které tyto služby nabízejí. V případě krajního nebezpečí (například po kalamitách) a na budovách škol, školek nebo úřadů s tím často pomáhají i hasiči.

Každopádně je dobré se ujistit, že na škody vzniklé ve spojitosti se sněhem a ledem pamatuje vaše pojištění nemovitosti. Ale i když jste pojištění, musíte udělat vše pro to, aby se nic nestalo. „Vznikne-li škoda pádem sněhové nebo ledové vrstvy, bude pojišťovna vždy zkoumat, zda nebyla zanedbána údržba budovy a zda bylo možné takové nahromadění sněhu nebo ledu předpokládat,“ upozorňuje Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.

Málokterý majitel si uvědomí, že ho neuklizená střecha může zavést až před soud. Existuje totiž reálné nebezpečí, že pád sněhu a ledu z výšky někoho skutečně vážně zraní a způsobí mu to trvalé následky. Pak by to mohlo být kvalifikováno i jako ublížení na zdraví z nedbalosti, nebo dokonce těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, za které hrozí vězení a sazba je od dvou do osmi let. Proto je lepší se o stav střechy v zimě opravdu starat.

„Obdobné případy se v trestněprávní rovině řeší minimálně. Předmětem civilního sporu je často nárok na úhradu újmy, která může dosahovat značných částek. Vždy se zkoumá míra zavinění – tedy i to, zda si za škodu či jinou újmu nemůže z části i poškozený. Pokud věc dojde do přestupkového nebo trestního řízení, většinou tyto případy skončí pokutou, maximálně podmínkou a náhradou škody,“ říká advokátka Karolína Nová. K soudu se dostávají jen případy, kdy majitel odmítá spolupracovat - ať s tím, kdo utrpěl škodu, nebo pojišťovnou, která věc vyřizuje.

Lavina ze střechy vás zranila, nebo třeba poškodila zaparkované auto? Ihned na místě zajistěte důkazy! „V ideálním případě zajistěte svědky a fotodokumentaci celé události v daném místě a čase,“ doporučuje Eva Svobodová. Nafoťte místo, kde se to stalo: tak, aby bylo jasné, ze které střechy sníh spadl, kolik ho bylo a aby bylo patrné, jakou škodu způsobil. Pokud šel někdo zrovna okolo, požádejte ho o svědectví, a tedy i o kontakt pro pozdější oslovení.

Jestliže jste utrpěli úraz, a nejste schopni fotit a oslovovat kolemjdoucí, pak volejte policii (nebo o to požádejte svědky). Ta by měla být vždy při závažnějším poranění nebo škodách na majetku, neboť vše úředně zaprotokoluje.

V těchto případech můžete chtít náhradu škody primárně po majiteli nemovitosti nebo jeho pojišťovně. Náhradu škody uplatňujte bez zbytečného prodlení a nejlépe doporučeným dopisem (stvrzenku si schovejte). Přiložte všechny důkazy o vzniku škody a následcích, včetně vyčíslení škody.

U majetku určí škodu buď likvidátor pojišťovny, nebo vychází z pořizovací ceny věci (například rozbitého mobilu) nebo ceny za opravu věci. U úrazu můžete požadovat náhradu za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu nákladů na léčení, ale i odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Vychází se z posudku, který vydává ošetřující lékař na konci léčby nebo při ustálení zdravotního stavu.

Existují situace, kdy může vlastník nemovitosti prokázat, že opravdu nemohl řádně reagovat a provést vše potřebné, aby ke škodám nedošlo: například při nepředvídatelné prudké změně počasí, tedy náhlé sněhové bouři, vydatnému sněžení s deštěm nebo náhlému poklesu teplot. Platí to i v případě tzv. působení vyšší moci, tedy třeba vichřice, která sníh ze střechy shodila - taková situace by byla známá z varování meteorologů a dohledatelná v jejich záznamech.

Zranění na zamrzlém chodníku? Nafoťte své boty!