Jak si vnoučata užívají slavné babičky? Tři známé Češky se podělily o svoje zkušenosti

Současná generace babiček prý už neklade takový důraz na rodinné vztahy a daleko víc se snaží myslet sama na sebe a žít tak, jak chtějí. Tyhle slavné babičky ovšem zvládnou obojí, užívat si vnoučata i svůj vlastní život. Co pro ně role babičky znamená, jak s nimi nejraději tráví čas a je prarodičovství lepší než mateřství?

Jedna z nejoblíbenějších českých spisovatelek si znovunabytou svobodu užívala plnými doušky – právě do okamžiku, než se jí narodilo první vnouče. „A tak jsem bez váhání tu totální svobodu odhodila,“ říká Irena Obermannová, která se považuje za „pramatku“. Podle ní ženy totiž díky babičkování nepřestávají tvořit nové životy. Dnes už má vnoučata čtyři a sama si určila dny, kdy s nimi chce trávit čas. Pro každé z nich má speciální den.

Nejradši je však se všemi na chalupě, kde vymýšlejí divadlo. „Nedávno jsem s nimi šla do lesa a tvořili jsme ze šišek své sny. Oni pak řekli, že budeme meditovat, aby se splnily. Chytli jsme se za ruce a meditovali a byl to duchovní i legrační zážitek současně,“ usmívá se spisovatelka.

Jako babička je prý unavenější než jako máma, ale také svobodnější. „Neživím je, ani nemám zásadní vliv na jejich důležitá rozhodování, kam půjdou do školy, je na rodičích. A je to úleva. Já jim jsem jen nablízku a mohou se mě na cokoli zeptat. Což dělají.“

>>> Očima starý holky Ireny Obermannové: Užívám si babičkovství

Velkou část volna se svou čtyřletou vnučkou Avou tráví i Jitka Sedláčková. Na některé společné zážitky už si ale kvůli věku netroufne. „Například už se s ní bojím letět k moři a taky už ji asi nenaučím lyžovat. A Avinka mi to s láskou připomíná: ‚Babičko, jsi krásná, ale trochu stará‘.“

Avinka má prý po své babičce kromě hnědých očí také velké srdce. „Jako malinkou ji jednou hlídala paní, která se zabývá kraniosakrální terapií, a řekla, že Avinka je zvláštní dítě, které je napojené samo na sebe. A já to u ní pozoruju,“ uvědomuje si herečka, kterou její vnučka neustále překvapuje. „Jednou po obědě jsem ji chtěla poklepáváním po zadečku uspat, říkám, že mě takhle poklepávala i moje maminka. A Avinka se na mě vážně otočila a řekla: ‚Ale babičko, to jsem byla přece já, když jsem byla ještě velká.‘ Úplně se mi z toho udělalo slabo.“

Společného času má se svou vnučkou dost, protože pomáhá se střídavou péčí svému synovi, který pracuje u filmu. „Nejsem babička, která si ráda hraje na obchod nebo na zloděje. Nejradši prostě jdeme ven, povídáme si a pak zajdeme do nějaké kavárny nebo restaurace na něco dobrého. A i když se po společném víkendu těším, až ji vrátím, v pondělí ráno už se mi zase stejská,“ přiznává herečka, která mezi rolí babičky a matky nevnímá rozdíl.

Tchyně Leoše Mareše je díky čtyřleté Alex babičkou poprvé, navíc jako dítě sama žádnou nezažila. „Zato jsem sledovala, jak moc byla se svými babičkami šťastná moje dcera Monika. Od každé si něco důležitého převzala,“ říká Helena Harabinová, pro niž je vnučka především velkou učitelkou trpělivosti, učí ji zpomalit a být vědomější. „Fascinuje mě neskutečnou kreativitou a fantazií a taky mě neustále baví svými hláškami.“

Společného času tráví dost; nedávno si užily i první společnou dovolenou na Lanzarote. „Dlouho jsem se na to připravovala a když byly Alex čtyři, řekla jsem si, že to je ten správný čas, kdy bychom to mohly zkusit, a bylo to fantastické,“ pochvaluje si Helena Harabinová. Dítě se chová jinak, když nemá rodiče na dosah – nepokouší hranice a je větší parťák. „Miluju také naše ranní cesty tramvají do školky, kde Alex pozoruje a komentuje, co vidí, v podstatě mě s ní baví úplně všechno.“

Babičkovskou roli si užívá víc než mateřskou. „Byla jsem mladá matka, ještě jsem studovala vysokou a bez pomoci maminky bych se neobešla. Vnučku nemusím tolik vychovávat, nicméně umím držet hranice a myslím, že Alex má svůj režim taky ráda.“

Babičky mají svá vnoučata raději než děti! Je to vědecky dokázané