Článek
Od školních let toužila po obdivu, kterého se jí dostávalo vrchovatě. Z početných ctitelů však Lída Baarová nakonec podlehla nacistickému ministru propagandy Josephu Goebbelsovi. Vztah s ním ji pronásledoval až do smrti a zničil i její nejbližší.
Neodolal ani Vlasta Burian
Lída Baarová se narodila jako Ludmila Babková do dobře situované rodiny magistrátního úředníka. Herectví si prosadila navzdory otcově vůli, když z gymnázia zběhla na státní konzervatoř.
Ani tu však nedokončila. V době, kdy natáčení pro studenty bylo zakázané, neodolala množství filmových nabídek, které se jí hrnuly především díky nevšednímu půvabu a osobnímu kouzlu.
Tomu ostatně podlehl i slavný český komik Vlasta Burian, s nímž tehdy sedmnáctiletá Baarová natočila film Lelíček ve službách Sherlocka Holmese. Byl mladičkou kolegyní fascinován natolik, že se kvůli ní chtěl rozvést.
Rok na to se jí dvořil i Hugo Haas. Uspěl však až Karel Lamač, jeden z nejslavnějších režisérů 30. let, o němž sama prohlásila, že z ní udělal ženu. „Karlu Lamačovi jsem byla vděčná, že chvíli, na kterou každá mladá žena čeká s nejistotou i zvědavostí, mi nijak nezkazil,“ prohlásila.
Příliš krásná a naivní
Když si dvacetiletou Baarovou vybrala německá filmová společnost UFA do filmu Barkarola, byl to pro ni osudový zlom.
„Nezvládla to. Ale nevím, kdo by to na jejím místě a v jejím postavení zvládl,“ komentoval její osud režisér Otakar Vávra v rozhovoru s reportérem Stanislavem Motlem. „Byla příliš krásná. Nebyla chladná ani vypočítavá jako Mandlová. Lída Baarová byla naivní, ale nikoli zlá. Měla prostě smůlu.“
Nemohla mít děti
Barkarola Lídě Baarové přinesla hvězdný status a vztah s hercem Gustavem Fröhlichem. Díky němu ji zvali na společenské dýchánky, jichž se účastnili i nacističtí pohlaváři. S hercem také počala, jenže šlo o mimoděložní těhotenství.
Podstoupila operaci, po níž už nikdy nemohla mít děti – a podle knihy Roberta Rohála Lesk a bída slavných žen, tento výsledek operace zařídil sám Fröhlich, nejspíš kvůli její kariéře. Jiné zdroje zase tvrdí, že herec Baarové komplikace pouze zatajil, aby ji ušetřil šoku.
Goebbels a život ve trojce
Adolf Hitler jí svým pozváním na čaj prý dodal pocit výjimečnosti. Jenže až Joseph Goebbels, navzdory malé postavě a zmrzačené noze, Lídu doslova uhranul. Získal ji prý melodickým hlasem a srdceryvným vyznáním, že pro žádnou jinou tolik nezahořel.
A zřejmě nelhal. Své ženě Magdě dokonce navrhl soužití ve třech, aby tím odvrátil politicky nemyslitelný rozvod. Vydrželo to prý přesně dva týdny, poté měla Baarová v Německu utrum.
Rok po návratu do Československa natočila jeden ze svých nejslavnějších filmů Dívka v modrém, pak přišel zákaz i doma a Baarová přesídlila do Itálie. V roce 1944 se znovu vrátila domů, kde byla po konci války obviněna z velezrady a kolaborace. Hereččinu matku při policejním výslechu zabila mrtvice a sestra Zorka Janů, taktéž herečka, si vzala život sama.
Oběť lásky
Přestože v roce 1948 byla Lída Baarová definitivně zproštěna viny, po únorovém převratu utekla s novým manželem, loutkohercem Janem Kopeckým, do Rakouska. I v 50. a 60. letech se uplatnila jako herečka v Itálii, Španělsku a Německu.
Jejím posledním útočištěm zůstal Salcburk. Tam se samotou bojovala alkoholem, postupem let se přidaly další zdravotní problémy. Zemřela v roce 2000 a do konce svých dnů se cítila být obětí lásky.
„Jako mladá, úspěšná a slávou opilá herečka jsem se nešťastně zapletla do dějin, aniž jsem si vůbec uvědomovala, o co jde,“ prohlásila v roce 1990 pro týdeník Mladý svět.










