Bílý cukr jako nepřítel? Tak hrotit se to nemusí. Občas ho použít můžete, ale vždycky vědomě!

Rafinovaný bílý cukr se už před časem dostal na černou listinu výživových specialistů, instagramových kouček zdravého životního stylu i některých maminek, které nechtějí své děti krmit prázdnými kaloriemi. Jak se k tomu postavit – a zvlášť teď, když dozrává ovoce, které se využívá pro pečení koláčů a k zavařování?

Nadměrná konzumace rafinovaného cukru může vést nejen k vyšší kazivosti zubů nebo nadváze, ale i k vážnějším problémům, jako jsou záněty v těle, oslabení imunity nebo výkyvy nálad. S nadbytkem cukru souvisí i vyšší riziko duševních poruch, cukr má navíc také návykový potenciál srovnatelný s alkoholem či kokainem. Mozek si totiž na sladkou odměnu rychle zvykne, spojí si ji s přívalem příjemných pocitů a začne ji vyžadovat stále častěji.

V této souvislosti se mluví o závislosti na cukru, jíž trpí mnoho lidí, i když o tom často ani nevědí. „Rychlý vzestup cukru v krvi znamená i jeho rychlý pokles, což se překlene v únavu, podrážděnost a chutě na další. Kolotoč, ze kterého se těžko vystupuje,“ vysvětluje specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Možná si říkáte: Já přece nesladím, tak se mě to netýká. Jenže cukr se skrývá i tam, kde ho vůbec nečekáte. V toastovém chlebu, hořčici, šunce, slaných krekrech, koření nebo ve fitness tyčinkách… Stačí se podívat na složení – cukr je velmi často na druhém nebo třetím místě jako jedna z hlavních složek. Může se ale maskovat i pod jinými názvy, jako třeba glukózový sirup, sacharóza nebo dextróza. Právě proto je dobré číst složení výrobků, i když si kupujete něco zdánlivě zdravého.

Třebaže bílý cukr organismu sám o sobě nic dobrého nepřináší (kromě prázdné energie), ale spíš mu škodí, nemusíte se mu úzkostlivě vyhýbat. „Není nutné cukr zcela vyřadit – pokud je ho minimum a pokud neřešíte zdravotní problém, který s jeho konzumací souvisí. Je potřeba si uvědomit, že obecně nejde o strach z domácí buchty, ale o každodenní přemíru cukru všude kolem nás,“ říká Margit Slimáková.

Bílý cukr není žádný anděl, ba právě naopak, ale v některých případech má své místo. Například při zavařování ovoce slouží jako osvědčený konzervant, který zabraňuje růstu plísní a prodlužuje trvanlivost kompotů i marmelád. „Pro zavařování je bílý cukr vhodný z několika důvodů. Nejen proto, že je ideálním konzervantem, ale zachovává i přirozenou barvu potraviny v zavařovací sklenici. Alternativní sladidla s tmavší barvou mohou způsobit hnědý až zoxidovaně vypadající vzhled a to není žádoucí. Výživově se zas o tolik neochudíte,“ upozorňuje inženýrka kvality potravin Anna Grosmanová.

Chcete spotřebu bílého cukru omezit? Letní sezona je pro sladké experimenty jako stvořená. Možná zjistíte, že ovocné koláče není nutné doslazovat vůbec – anebo jen malinko. Sladkost ovoce se dá podpořit například rozmačkaným banánem, datlovou pastou, javorovým sirupem nebo rozinkami. Sice i tyto přírodní suroviny obsahují cukry, stejně jako kalorie, nicméně nabízejí navíc i nějaké vitaminy, minerály a třeba také vlákninu. O něco lepší volbu než bílý cukr představuje i med či kokosový cukr.