Bolí vás oči na slunci i ve stínu? Za světloplachostí může být syndrom suchého oka, alergie i mobil

Světloplachost, odborně fotofobie, projevující se nepříjemnou až bolestivou reakcí očí na světlo, vás může potrápit kdykoli během života, přičemž potíže se nejvíce objevují v letních měsících, kdy je nejintenzivnější sluneční záření.

Více ohroženi jsou lidé, kteří trpí syndromem suchého oka, alergici, nositelé kontaktních čoček nebo ti, kteří tráví denně dlouhé hodiny u počítače. Světloplachost se může objevit rovněž u žen v těhotenství nebo menopauze, kdy často souvisí s hormonálními změnami. Proč jsou vaše oči nadměrně citlivé na světlo a lze s tím něco dělat?

Světloplachost je přirozeným obranným mechanismem oka. „Světloplachost vnímáme jako signál. Pokud je oko podrážděné nebo přetížené, reaguje na světlo citlivěji, aby se chránilo. Je to v podstatě volání o pomoc,“ vysvětluje optometristka Petra Průchová ze společnosti Lentiamo.

Důležitou roli hraje slzný film, který na povrchu oka funguje jako optický filtr. Jakmile je narušený, světlo se v oku začne nepravidelně rozptylovat a mozek tento vjem vyhodnocuje jako nepříjemný až bolestivý. Jedním z nejčastějších důvodů nadměrné citlivosti na světlo je nedostatečně hydratované oko. Vliv má ale také šířka zornice, kterou mají mladší lidé přirozeně širší než senioři, a do oka tak proniká více světla.

Dříve byla světloplachost spojována spíš s konkrétními onemocněními, dnes je její příčinou mnohdy životní styl, kdy jsou oči vystaveny zátěži, na kterou nebyly dlouhodobě zvyklé. Typická je například digitální únava očí, kterou způsobuje déletrvající práce na počítači nebo scrollování na mobilu. Při těchto činnostech totiž méně mrkáte, což vede k rychlejšímu vysychání oka a narušení slzného filmu.

„Moderní prostředí je navíc výrazně jasnější než dřív. Více umělého osvětlení, LED zdroje a displeje oči zatěžují jiným způsobem než přirozené světlo, nesvědčí jim ani klimatizované či vytápěné místnosti, kde je velmi suchý vzduch. K tomu se přidávají i odrazivé plochy, například skleněné budovy, voda nebo mokré silnice, které odrážejí světlo přímo do očí,“ říká optometristka Petra Průchová.

Světloplachost se obvykle projevuje pálením, řezáním nebo tlakem v očích. Typickým příznakem je také nutkání přivírat nebo zavírat oči, případně odvracet pohled od zdroje světla.

„Světloplachost může být doprovázena slzením, zarudnutím očí, pocitem suchosti nebo naopak zvýšeným slzením. U některých lidí se přidává i bolest hlavy. V závažnějších případech může světlo vyvolávat výraznou bolest očí, zhoršení vidění nebo celkový diskomfort, který omezuje běžné aktivity,“ popisuje lékař Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

V některých případech může světloplachost signalizovat akutní zánět oční rohovky nebo duhovky také ale jiný zdravotní problém, než je ten oční. Může být projevem onemocnění nervového systému, migrény, otřesu mozku nebo zánětu mozkových blan, způsobovat ji mohou i určité léky, například proti akné či některá antidepresiva a psychofarmaka.

Pokud je citlivost očí na světlo spojena s náhlým zhoršením vidění, bolestí hlavy, horečkou nebo ztuhnutím šíje, je vhodné neodkládat návštěvu lékaře, aby vyloučil vážnější onemocnění. Během vyšetření se zjišťuje, kdy obtíže vznikly, zda jsou jednostranné či oboustranné a zda je přítomna bolest, výtok nebo porucha pohyblivosti očních bulbů, ale i celkové příznaky.

„Dále hodnotíme nález na štěrbinové lampě, to znamená vyšetření předního segmentu oka, případně oční pozadí, měříme nitrooční tlak a kontrolujeme reakci zornic. U suchého oka používáme k léčbě umělé slzy, u zánětů protizánětlivé nebo antibiotické kapky, u migrény je to neurologická léčba,“ vyjmenovává lékař Pavel Stodůlka.

Znáte rizika, která nejvíce ohrožují vaše oči? Pozor, v létě jich přibývá