Zdravá střeva, zdravé plíce. Jaká je souvislost?

Probiotika jsou přátelské bakterie žijící ve střevech, patří mezi ně především laktobacily a bifidobakterie. Ovlivňují imunitní systém, vstřebávání i tvorbu některých vitaminů, potlačují růst hnilobných bakterií, snižují hladinu cholesterolu a zlepšují toleranci laktózy. Výsledky studie prezentované v magazínu Gut Microbes navíc naznačují, že dokážou posílit i zdraví plic. Jakým způsobem?

Co to jsou probiotika a prebiotika a jak je získáte?

Vědci zkoumali potravinové deníky, které si vedlo 220 respondentů. A co zjistili? Lidé, kteří konzumovali probiotika ve formě doplňků stravy, měli o 27 % nižší výskyt respiračních problémů. Tento účinek byl výrazný zejména u lidí obézních a starších 45 let, což jsou skupiny obecně náchylnější na výskyt dechových a plicních obtíží. S věkem se totiž riziko onemocnění plic přirozeně zvyšuje a hodně nadměrná hmotnost zase způsobuje změny ve fungování dýchacího systému, které mohou vést až k příznakům podobným astmatu – např. zadýchávání a sípání.

Obezita dále souvisí se sníženou funkcí imunitního systému, což postižené jedince vystavuje vyššímu riziku chronických respiračních onemocnění a může zhoršit příznaky CHOPN (= chronická obstrukční plicní choroba). Mezi respirační viry patří i koronavirus SARS-CoV-2, proto je zásadní mít plíce v dobré kondici. A právě s tím mohou pomoci probiotika.

Podle zmíněné studie je zřejmé, že dobré zdraví střev vytváří signály, které ovlivňují plíce, a zdravé plíce zase mohou posilovat zdraví střev. To potvrzuje i profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová, imunoložka z Mikrobiologického ústavu AV ČR: „Existuje společný slizniční imunitní systém, který je zajišťován migrací a usídlováním imunitních buněk pocházejících ze střeva do ostatních sliznic i vzdálených orgánů, jako jsou třeba plíce.“

Dobrý stav střev je obecně spojován s nižším rizikem obezity, lepším spánkem, odolnější imunitou, silnějším srdcem, nižším množstvím potravinových alergií a normálnějšími reakcemi na další alergeny. A ukazuje se, že střevní mikrobiom plný přátelských bakterií zlepšuje také dýchání a zdraví plic.

„Zato nevyváženost střevních bakterií může způsobit například zhoršení funkce plic či astmatických záchvatů, a to vlivem přerůstajících mikroskopických vláknitých hub ve střevech,“ říká David Frej, lékař z pražského Centra funkční a holistické medicíny s tím, že tyto houby se nemusejí v plicích vůbec nacházet, ovšem ze střev ovlivňují organismus skrze slizniční imunitní systém.

Ačkoliv jsou probiotika v doplňcích stravy určitě užitečná, při pokusech o zlepšení zdraví střev byste měli získávat tyto prospěšné mikroorganismy nejlépe přirozeně. Jsou na ně bohaté potraviny jako jogurt, kefír, kysané zelí nebo kvašená zelenina. Ty by se na vašem stole měly objevovat denně, protože díky obsaženým probiotikům posílí nejen střeva, ale také plíce, srdce a mozek.

I když ke složení střevního mikrobiomu má každý člověk určité dispozice, které se upevňují v dětství, a zásadně ho změnit může být problém, stále platí, že když svá střeva správně nakrmíte, budete se tím chránit před přemnožením škodlivých mikroorganismů a před nepříznivými důsledky, které s tím souvisejí.

Trápí vás nadváha, astma nebo deprese? Nechte si zkontrolovat stolici!