Proč někdy nestačí myslet pozitivně? Možná potřebujete udělat pravý opak a přijmout své pocity

„Mysli pozitivně.“ „Bude dobře.“ „Zkus se na to podívat z druhé strany.“ Podobné věty vznikají z dobrého úmyslu. Jenže člověku, který je dlouhodobě smutný nebo vyčerpaný, nemusí přinést úlevu, ale spíše pocit tlaku a selhání.

Psychologicky užitečnější je rozlišovat mezi pozitivním myšlením a pozitivním přístupem. První znamená snahu nepříjemné myšlenky vytěsnit nebo přebít. Druhý připouští, že život může být současně těžký i dobrý, že můžete něco nezvládat a přitom mít naději, že se situace časem změní.

Smutek, strach, vztek, zklamání nebo pocit bezmoci nejsou známkou toho, že je s vámi něco špatně. Jsou přirozenou součástí života. Úzkost může upozorňovat na přetížení, vztek na překračování hranic a smutek na ztrátu něčeho důležitého.

„Již Freud před více než sto roky objevil, že daní za neodžitý smutek je deprese. Přínosem smutku je právě odvrácení od světa, šance k usebrání, ke zvážení významu ztrát i možnosti jejich kompenzace,“ vysvětluje psychiatr Radkin Honzák ve své knize Psychosomatická prvouka.

I negativním emocím je třeba dát prostor. „Smutek byste neměli setřásat, snažit se na něj zapomenout, přehlušovat jej křečovitou snahou, tím méně chemií,“ doplňuje odborník. Mnohem užitečnější je zastavit se a sami sebe se ptát, co se s vámi skutečně děje a co potřebujete.

Psychická pohoda se během života mění. Některé studie popisují pokles životní spokojenosti ve středním věku a její pozdější opětovné zvýšení. Pokud se vám náhle zhroutil vztah, marně hledáte uplatnění na pracovním trhu nebo se po odchodu dětí cítíte nepotřební, není nutné sami sebe přesvědčovat, že každá taková změna je skvělá příležitost k něčemu novému. Dovolte si nechat z nitra promlouvat smutek, ale i záchvěv úlevy, těšit se na novou etapu a zároveň se jí bát. Schopnost unést protichůdné emoce je pro psychickou odolnost důležitější než falešný optimismus.

>>> Proč dnešní mladá generace tolik trpí úzkostmi a panickými atakami?

Osvojte si malé, opakovatelné techniky, které tělo i mysl učí návratu do klidu. Patří mezi ně pomalé dýchání, krátká relaxace, vědomé uvolnění svalů nebo několik minut bez rušivých podnětů. Právě takové návyky mohou být cennou prevencí i podporou v období zvýšeného stresu.

Psychické zdraví nestojí jen na tom, co se odehrává ve vaší hlavě. Velkou roli hrají i každodenní návyky: pravidelná a pestrá strava, dostatek spánku, přirozený pohyb a pobyt venku. Stejně důležité jsou malé pauzy během pracovního dne. Zkuste na chvíli vstát od počítače, protáhnout se, podívat se z okna nebo se několikrát zhluboka nadechnout.

Prospívá také pravidelný digitální detox, tedy chvíle bez telefonu, sociálních sítí a neustálého přívalu informací. Nejde o další úkoly, které musíme zvládnout, ale o drobné návyky, jimiž dáváte tělu i psychice prostor zpomalit a regenerovat.

Psychická pohoda neznamená být pořád dobře naladění. Znamená mít prostor pro všechny své emoce, umět se v náročné chvíli trochu zklidnit, vědět, kdy si odpočinout, a také poznat okamžik, kdy už je čas říct si o pomoc.

Samoléčba nemusí být šarlatánství. Tyto psychologické techniky skutečně fungují