O psychiku pečujte stejně jako o tělo. Nic to nestojí a budete žít lépe

V posledních letech výrazně přibylo duševních poruch a roli v tom sehrála pandemie, válka i ekonomická nejistota. Každopádně důvodů, proč cítíte napětí, úzkosti nebo se blížíte depresi, může být celá řada. Přečtěte si, jak poznat, že tohle už není jen „den blbec“, jak předcházet velkým problémům i na koho se můžete ihned obrátit, když je vám zle.

Psychické problémy vnímá každý trochu jinak, u každého navíc nastupují jiným tempem a v jiné intenzitě. Zažívat duševní nepohodu je přirozené: každého občas potká nějaká událost, která vyvolá hněv, smutek, strach… To je život. Existují ale varovné signály, které naznačují, že se tato běžná a normální duševní nepohoda mění v krizi či poruchu.

Mezi vůbec nejčastější příznaky toho, že se něco děje, patří výrazný úbytek energie. „Nic se vám nechce. Chybí vám energie a chuť na cokoli. I na to, co by vám mohlo udělat lépe,“ popisuje psycholog a lektor rozvoje osobnosti Michal Petr. Nejde jen o běžnou únavu, ale o ztrátu chuti do života i pocit vlastní slabosti. „Necítíte, že byste se mohli o sebe opřít a ustát vše, co by vás v příštích dnech mohlo potkat. To, co se vám dřív vedlo, z čeho jste měli radost, už vám radost nepřináší,“ přidává další příklady varovných signálů terapeutka Hana Regnerová, ředitelka Modré linky.

Někdy je člověku jasné, že se s jeho psychikou něco děje, jindy jsou ale projevy duševního vyčerpání a poruch dlouho nejasné. Čeho si všímat? Stresový hormon kortizol nabuzuje tělo k aktivitě, proto je častým příznakem nastupující deprese či velké úzkosti nespavost. Spánek bývá nekvalitní s četným probouzením. Běžné jsou také noční děsy a můry. Odpočinek nefunguje, prakticky ho nejste schopni, protože dlouhodobě pociťujete vnitřní neklid a úzkost.

Máte pocit, že vás neustále něco pobolívá, a dlouhodobě se necítíte pohodlně? Tělo a duše jsou propojené nádoby, proto má nalomená psychika vliv i na fyzické zdraví. Lidé s nastupující depresí si stěžují na časté bolesti hlavy. S úzkostmi se mohou pojit zažívací obtíže nebo třeba silné bušení srdce. Běžná je i oslabená imunita, tím pádem jste častěji nemocní. Můžete být značně neteční, nebo naopak podráždění a přecitlivělí na bolest a třeba na hlasité zvuky.

Kdy se obrátit na odborníka? V každém případě tehdy, když vám tyto příznaky narušují každodenní život a běžné fungování doma nebo v práci anebo se s vámi „něco děje“ několik týdnů a nezdá se, že byste si s tím dokázali poradit sami.

Máte myšlenky na sebevraždu? Ihned si zavolejte odbornou pomoc!

Chcete výrazně snížit riziko zásadních psychických potíží, jako je deprese, chronická úzkost, syndrom vyhoření či třeba workoholismus? Stejně jako pečujete o své tělo, aby bylo zdravé, je důležité pečovat o duši. „Když se podaří vše zachytit v začátcích, nebo dokonce preventivně problému předcházet, je to ideální,“ říká Hana Regnerová.

Snažte se předcházet duševnímu vyčerpání. Jak na to? „Cesta ke zvládání stresu vede přes práci na sobě. Spouštěčů je okolo nekonečně, a tak vždycky budete vystaveni vysoké míře zátěže. Je proto důležité snažit se uvolňovat napětí, které se ze stresu uchovává v těle,“ říká Michal Petr.

Základem je dobrá životospráva, kvalitní spánek a strava, přiměřený pohyb, relaxační techniky a skvělý je také pobyt v přírodě: stačí jen 20 minut přírody denně! A rozhodně nepodceňujte sociální kontakty. Právě vztahy s blízkými doprovázené vědomím, že se máte o koho opřít, s kým si promluvit, když je vám zle, jsou pro zdravou psychiku zásadní.

Válka a krize: Jak se zbavit strachu z věcí, které nemůžete ovlivnit?