Hlavní obsah

Štěstí jako jeden z největších stresorů v životě? Ano! Co dalšího vás může dostat na psychické dno?

Foto: Nikodash, Shutterstock.com

Foto: Nikodash, Shutterstock.com

Stres je strašák 21. století. Jaké životní události jsou nejčastějším a nejsilnějším zdrojem psychické zátěže? Možná to bude překvapivé, ale jsou to i pozitivní události.

Článek

O tom, že stres je jeden z velkých problémů současnosti, se mluví často. Ale otázka je, co lidem způsobuje psychické trable nejčastěji. První velký vědecký přehled stresorů vznikl v 60. letech minulého století a jeho autory byli američtí psychiatři Thomas H. Holmes a Richard H. Rahe. Jejich analýzu pak v roce 1985 zkorigoval a zmodernizoval americký psycholog Kenneth De Meuse.

A s menšími obměnami či upřesněními tahle škála největších životních stresorů vlastně platí i dnes, o desítky let později. Kterých 5 věcí nás psychicky zatěžuje nejvíce?

1. Smrt

Smrt někoho blízkého, koho jsme milovali. Partnera, dítěte, rodiče, sourozence. Jednoduše velká a nezvratná životní ztráta, s níž není snadné se vyrovnat.

Je to zátěž pro každého, ale platí, že oslabené jedince tohle může opravdu srazit na kolena. Obzvlášť, když je tenhle stres spojen například s osamělostí (když kolem sebe nemáte další blízké osoby), s dalšími problémy, s nimiž se musíte potýkat (jak zaplatím sám nájem a energie), s nevyřešenými spory (nestihl jsem se s ním či s ní usmířit po poslední hádce) či dokonce výčitkami (když máte z nějakého důvodu pocit, že jste za smrt daného člověka zodpovědní).

2. Rozchod

Rozpad dlouhodobého letitého vztahu nebo rozvod je jedním z největších životních stresorů, po smrti blízkého člověka je v podstatě na druhém místě. Nejen, že jde o obrovské zklamání, často spojené s pocitem zrady. Ale i ten, kdo rozchod inicioval, může mít pocit selhání. Navíc je to gigantická životní změna, která znamená spoustu dalších otázek (jak to zvládnou děti, stěhování, finance, nová podoba rodinných a přátelských vztahů…). Není divu, že leckdo může mít pocit, že jeho život skončil. Až časem člověk vidí, že to může být právě naopak. Co vám pomůže zvládnout rozchod, aby se z něj stala nová příležitost?

Foto: CandyBox Images, Shutterstock.com

Rozchod v jakémkoliv věku je bolestivý pro obě stranyFoto: CandyBox Images, Shutterstock.com

3. Vážná nemoc

V tomto případě jsou stresem jak vlastní zdravotní trable, tak nemoc někoho blízkého. Je to nejistota, strach, obavy, uvědomění si vlastní zranitelnosti, naděje a doufání, které ale nemusí skončit dobře.

K tomu přičtěte často finanční starosti, které jsou důsledkem toho, že nemůžete pracovat (buď kvůli vlastní nemoci, nebo třeba proto, že pečujete o nemocného), a je z toho stres jak blázen. Navíc často velmi dlouhodobý (nezáleží na vaší odolnosti, jak rychle se se stresem vyrovnáte, ale vše má v rukou daná nemoc).

4. Ztráta práce

Sem patří nejen situace, když dostanete výpověď, ale třeba i odchod do důchodu. A když bychom to hodně zobecnili, patří sem v podstatě nejrůznější finanční starosti. Takže i snížení platu, zamítnutí žádosti o jeho zvýšení, zdražování, nejistá situace v době finanční krize, dluhy a podobně.

Tady se snoubí ryze praktické trápení (jak zaplatím všechny složenky, jak uživím rodinu…) s těmi psychologicky hlubšími, které mají vliv na vaše sebevědomí (co jsem to za neschopného troubu, když nedokážu uživit rodinu).

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Ztráta zaměstnání s sebou nese nejistotuFoto: fizkes, Shutterstock.com

5. Ztráta svobody

Psychiatři Holmes a Rahe tím měli na mysli situaci, když se člověk dostane do vězení. Další psychologové pak doplňovali, že samozřejmě v případě, že jste letitý delikvent a ve vězení jste častěji než doma, to pro vás už zas takový stres není, jiné je to u lidí, kteří se do vězení dostanou životním přešlapem (například v případě neúmyslně zaviněné dopravní nehody, nebo dokonce z politických důvodů v totalitních režimech).

Každopádně změna osobní svobody je velký stres a patří sem i situace, kdy se za mříže nedostanete vy sami, ale někdo blízký. Stejně stresující jsou chvíle, kdy jde zatím o hrozbu (čeká vás soud, nevíte, jak to dopadne).

Štěstí? I to je stres

Ovšem pozor, odborníci varují, že i ryze šťastné události mohou způsobit velký stres. Zmiňují například svatbu (stres spojený s přípravami, s tím, že se jedná o velkou životní změnu…), těhotenství a příchod miminka (totální životní změna, nevyspání, změna finanční situace rodiny…), ale třeba i stěhování, velká výhra v loterii (euforie spojená s návalem zodpovědnosti, jak peníze správně využít) či povýšení v práci (strach, zda to zvládnete). A pokud se kumulují a hromadí, mohou snadno přerůst přes hlavu. Protože platí to, že i drobné stresy (velká pracovní vytíženost, špatný školní prospěch dětí, každodenní shon) se sčítají, a když jich je dlouhodobě moc, mají leckdy stejný vliv na vaši psychiku jako jeden velký trabl.

Tělo a duše jsou propojeny, takže když trpí vaše psychika, odrazí se to i na vaší fyzické stránce. Tohle jsou bolesti, za které mohou nahromaděné emoce a stres.

Reklama