Víte, že už jen chůze do schodů nebo obyčejný úklid snižuje riziko rakoviny? Cílem je se zadýchat

Nošení nákupů, dobíhání tramvaje nebo jen úplně obyčejné „divočení“ s dětmi. Stačí, když se vám zrychlí tep, zadýcháte se a můžete se radovat. Podle nedávno publikované vědecké studie udělají divy pouhé čtyři a půl minuty energické aktivity. Šlo o zcela běžné činnosti. Pokud ale byly prováděné v intervalech zhruba po jedné minutě, pomohly snížit celkové riziko rakoviny o 18 %. U druhů rakoviny spojovaných s malou fyzickou aktivitou (sem patří například rakovina prsu, rakovina děložní sliznice nebo tlustého střeva) šlo o pokles dokonce až o 32 %.

„Že velká část lidí ve středním věku pravidelně necvičí, se ví všeobecně,“ říká Emmanuel Stamatakis. Tento profesor z institutu Charles Perkins Centre, který je spjatý se Sydneyskou univerzitou, neobviňuje nikoho z lenosti. Jde dle jeho slov o důsledek celosvětové radikální změně životního stylu. Lidé se nehýbou, protože se spousta pracovních činností přenesla do kanceláří, kde celé dny sedí u počítačů. Podle profesora to ale nic nemění na tom, že se vystavují zvýšenému riziku rakoviny. Co ale s tím? „Díky nástupu přenosných technologií pro měření fyzické aktivity jsme schopni zkoumat dopad krátkých fyzických aktivit. Těch, které jsou součástí každodenního života,“ dodává Emmanuel Stamatakis optimisticky.

Zkuste se tedy na věc podívat z trochu jiného úhlu. Čas, jejž spotřebujete na svoje pohybové aktivity teď, je zlomkem času, který by vám později spolklo různé obíhání lékařů. Odborníci již dlouhou dobu tvrdí, že cvičení a obecně aktivní život snižuje mimo jiné právě i riziko onemocnění některými druhy rakoviny. To pochopitelně neznamená, že se jí sportováním vyhnete úplně. Naděje, že vás nepotká, se ale zvyšuje.

V ideálním případě odborníci doporučují strávit 2,5 až 5 hodin týdně středně intenzivní tělesnou aktivitou. Anebo 1,25 až 2,5 hodiny týdně pořádně energickým cvičením. Není třeba běžet do fitcentra. Stačí maličkosti. Nepoužít výtah a pořádně se zadýchat, když vyjdete schody do třetího patra. Vystoupit z tramvaje nebo autobusu o stanici dřív a svižně dojít domů pěšky.

Platit si paní na úklid je velká úleva. Hlavně pro matky, které po příchodu ze zaměstnání nevědí, kam skočit dřív. Otázkou ale je, jestli čas, který získaly, investují i do sebe. Zajdou si na jógu, aerobik, projít se nebo proběhnout? Zbavením se nudných domácích činností jsme se totiž zbavili i přirozených pohybových aktivit. Ty je ale potřeba nahradit. Ženy, které uklízením relaxují, jsou ve výhodě. Ty, jež si uklízí samy, ale nebaví je to, se teď mohou utěšovat, že zabily dvě mouchy jednou ranou. Budou to mít doma hezké a zároveň pracují na svém zdraví. Až donedávna odborníci nebyli schopni změřit dopad méně strukturovaných forem intenzivní fyzické aktivity. Těmi jsou právě domácí práce nebo péče o zahradu. Teď už i na tohle existují data.

Úklid se skládá z velmi krátkých úseků činností, které se střídají zhruba po jedné až pěti minutách. Vykonáváme je rutinně, bez přemýšlení. Přecházíme s prachovkou nebo vysavačem po bytě sem a tam. Skláníme se a natahujeme se (třeba při mytí oken). Posedáváme do dřepu (když vyndáváme ze skříňky mycí prostředky). Klečíme (třeba při vytírání). Samé drobnosti, které se ale sčítají.

Podle vědců můžeme tyto aktivity, které nám zrychlí dech i tep, směle přirovnat k vysoce intenzivnímu intervalovému tréninku. Když k tomu přidáme už zmiňovanou chůzi do schodů i různé popocházení po městě, máme vyhráno.

Cvičení, které vás zbaví stresu? Vyzkoušejte jin jógu!