Hlavní obsah

Ženy, které změnily svět: rodačka z pražského Smíchova, milovnice šimpanzů i nadšená vědkyně

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Reklama

Byly inspirativní, odvážné a pokrokové. Hrdinky, které dokázaly nevídané věci ve vědě, politice, umění či sportu a často uspěly v oblastech, v nichž doposud dominovali spíše muži.

Článek

Před devíti lety zemřela Margaret Thatcher, která navždy změnila britskou politiku. A je to pár dní, kdy odešla ikona americké diplomacie s českými kořeny Madeleine Albright. Vybrali jsme další čtyři dámy, které dokázaly nevídané věci, ovšem v historii i v současnosti jich najdeme mnohem víc.

Madeleine Albright (1937–2022)

Rodačka z pražského Smíchova a dcera diplomata utekla s rodinou z Československa poprvé před nacisty a podruhé před komunisty. V USA vystudovala politologii a brzy se stala uznávanou odbornicí na zahraniční politiku.

Když byl Bill Clinton (75) zvolen americkým prezidentem (1993), jmenoval ji velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN a 23. ledna 1997 se stala ministryní zahraničí a byla první ženou na tomto postu. Pojilo ji hluboké přátelství s Václavem Havlem (†75) a zasloužila se o přijetí zemí východního bloku do NATO.

A kdyby nic jiného, budeme ji už vždy zbožňovat pro tento její citát: „V pekle existuje zvláštní místo pro ženy, které nepomáhají ostatním ženám".

Foto: Profimedia.cz

Broží měla Madeleine Albright stovky a prý jimi vyjadřovala i názory na protivníka v jednáníFoto: Profimedia.cz

Margaret Thatcher (1925–2013)

Vystudovala chemii, posléze i práva a od mládí se aktivně zapojovala do politiky. V roce 1975 se stala předsedkyní Konzervativní strany a pak dosáhla vrcholu: 4. května 1979 se stala britskou premiérkou – jako první žena – a na tomto postu vydržela nejdéle ze všech premiérů, téměř dvanáct let. Rezignovala v roce 1990.

Zemi přebírala v ekonomické krizi. Jako předsedkyně vlády musela čelit hladovce vězněných členů IRA, obrovské stávce horníků a vysoké nezaměstnanosti, kterou způsobila její úsporná opatření. V Rusku ji nazývali Železnou lady, její rozhodnutí o protiúderu na Falklandech je dodnes považováno za kontroverzní. Nebyla populární, ale byla to odhodlaná politička, která neodmítala diskusi (pokud na konci protistrana ustoupila).

Foto: Profimedia.cz

Margaret Thatcher byla nekompromisní v domácí i zahraniční politice, prostě Železná ladyFoto: Profimedia.cz

Marie Curie-Skłodowská (1867–1934)

Proslulá polská vědkyně se narodila 7. listopadu 1867 a vědě zasvětila život a obětovala jí i zdraví. S manželem Pierrem (1856–1906) pracovali na výzkumu radioaktivity, objevili nové prvky polonium a radium. V roce 1903 získala jako první žena doktorát z fyziky a s manželem obdrželi Nobelovu cenu za fyziku. Výsledky jejich práce byly později využity k vývoji radioterapie a rentgenových paprsků.

Když její muž tragicky zemřel, nahradila ho na postu profesora na Sorbonně (jako první žena) a v roce 1911 získala druhou Nobelovu cenu, tentokrát za chemii. Během první světové války stála za vznikem stovek rentgenových stanic a pojízdného rentgenového auta, které bylo používáno poblíž bojišť.

Foto: Profimedia.cz

Objevy a výzkum radioaktivních prvků Marie Curie-Skłodowskou proslavily, zároveň jí však nenávratně poškodily zdravíFoto: Profimedia.cz

Coco Chanel (1883–1971)

Navždy změnila svět módy. Už jako kabaretní zpěvačka se od kolegyň lišila svým stylem – neváhala se ostříhat nakrátko, chodila nevídaně oblečená a přátelé ji povzbuzovali, aby si otevřela obchod s klobouky. K těm se brzy přidaly i originální oděvy, které byly sice ženské, ale zároveň pohodlné: nenutila ženy šněrovat se do korzetů a ukázala jim, jak báječně vypadají v kalhotách a kratších sukních.

Revoluci způsobila malými černými šaty, které jsou dodnes považovány za základní kousek dámského šatníku. Ženy po celém světe dodnes milují její parfém Chanel N°5 i ikonickou kabelku 2.55.

Foto: Profimedia.cz

Coco Chanel vybudovala módní impérium a užívala si obdiv mužů, ale zároveň jsou v jejím životě období, o kterých nemluvila - měla totiž spolupracovat s nacistyFoto: Profimedia.cz

Amelia Earhart (1897–1939)

Poprvé sedla do letadla, když jí bylo 23 let, brzy si pořídila vlastní stroj a začala lámat rekordy. 21. května 1932 jako první žena-letkyně sama přeletěla Atlantik a byla také první člověk, který sám doletěl z Havaje do Kalifornie, což bylo v té době velice nebezpečné.

Jejím snem bylo obletět svět a to se jí stalo osudným. Vzlétla spolu s navigátorem Fredem Noonanem (†44) v roce 1937 z Miami, a když za sebou měli 35 000 km, přerušilo se spojení a letadlo zmizelo. Později byly nalezeny lidské ostatky i zbytky letadla na atolu souostroví Kiribati a mnozí odborníci se domnívají, že se jednalo právě o průkopnici létání a jejího partnera, kteří zde nějakou dobu žili jako trosečníci.

Foto: Profimedia.cz

Létání bylo její vášní – Amelia Earhart toužila překonávat samu sebeFoto: Profimedia.cz

Jane Goodall (*1934)

Britská bioložka ráda vypráví, jak si jako malá přinesla do postele žížaly a pozorovala je. Živočišná říše ji fascinovala a nakonec se hlavním předmětem jejího výzkumu stali primáti – 14. července 1960 začala v Tanzanii zkoumat život šimpanzů v jejich přirozeném prostředí a strávila tím desítky let. Spolu s Dian Fossey (†53) a Biruté Galdikas (75) vytvořila slavnou trojici zvanou Trimates – tři mladé vědkyně se vydaly pozorovat primáty do přírody a zasvětily tomu celý život.

V Tanzanii zjistila, že šimpanzi dokážou používat nástroje a vyjadřovat emoce, a svým bádáním zásadně změnila náhled vědců na život zvířat. Nejenže se stala světově proslulou odbornicí na primáty, ale inspirovala i několik generací k citlivějšímu přístupu k životnímu prostředí a ochraně zvířat, na níž spolupracuje i s místním obyvatelstvem.

Foto: Profimedia.cz

Desítky let zkoumala Jane Goodall primáty, poté založila projekt Roots & Shoots a motivuje mladé lidi k ekologii a humanitární činnostiFoto: Profimedia.cz

Reklama

Související témata:

Načítám