Hlavní obsah

Slavné političky ve světě i u nás. Hillary slaví 74

Foto: Profimedia.cz

Díky kroužkování během voleb se do Poslanecké sněmovny dostane rekordní počet žen. Ukazuje se, že o ženy v politice je zájem, ale nejsou samozřejmostí. A rozhodně nejsou všechny stejné. Připomeňme si ty nejvýznamnější političky z domova i ze světa.

Článek

Dnes slaví 74. narozeniny Hillary Clinton, kterou svět poznal jako první dámu USA. Nechybělo mnoho a stala se první americkou prezidentkou.

Už dávno víme, jaký přínos ženy pro politiku znamenají. Že neplatí mýty, že „nemají ostré lokty“, „do politiky nechtějí“ nebo že snad „v politice ztrácejí svoji ženskost“. Cestu na vrchol jim komplikují úplně jiné věci, třeba předsudky okolí. Pojďme se podívat na ty, které nad mnohými zvítězily.

Hillary Clinton (74)

Do světa nejvyšší politiky se dostala jako manželka prezidenta, která musela mimo jiné ustát skandál okolo jeho aféry se stážistkou Monikou Lewinsky (48). Byla první dámou, která se ještě během pobytu v Bílém domě ucházela o politický úřad a stala se senátorkou za New York.

O kandidaturu na prezidentku poprvé usilovala v roce 2008, tehdy ale v primárních volbách zvítězil Barack Obama (60) a ona se stala ministryní zahraničí.

V roce 2016 se označila za hrdinku, kterou Amerika potřebuje, a dlouho to vypadalo, že porazí Donalda Trumpa (75). Druhou hlavou státu v rodině se nestala, vyhrál republikánský kandidát.

Foto: Profimedia.cz

Od senátorky či ministryně Hillary většina čekala manýry první dámy, ona se ale projevila jako skromná a pracovitá žena

Angela Merkel (67)

Spolkovou kancléřkou byla od roku 2005 a v těchto týdnech její kariéra končí. Patřila k nejvlivnějším světovým lídrům, a ač stála v čele Německa, fakticky šéfovala celé Evropě.

Nechávala si prý dělat průzkumy veřejného mínění i několikrát týdně, aby znala náladu v zemi. Je prý velmi racionální osobnost, dokáže s klidem dojít během náročných jednání ke kompromisu, a nezalekla se ani Donalda Trumpa a prosadila přijetí milionů migrantů.

Foto: Profimedia.cz

Spolkovou kancléřkou byla celkem čtyřikrát za sebou

Markéta Pekarová Adamová (37)

Jako předsedkyně TOP 09 je v současnosti jedinou ženou ve vedení politické strany. Do politiky vstoupila v 25 letech a jedním z jejích témat je rovnocenné postavení žen (nejen) v politice. Ona sama považuje za důležité nežít jen prací, což se jí daří i díky podpoře manžela. Sama říká: „Jestliže je polovina obyvatelstva v politické reprezentaci podhodnocena, tak se to projevuje v tom, jaká témata dostávají přednost a jaká jsou řešená.“

Ve volbách uspěla její strana jako součást koalice SPOLU a Markéta Pekarová Adamová by podle všeho měla stanout v čele Sněmovny.

Foto: Michal Šula / MAFRA / Profimedia

Anonymy jí často posílají z politiky k plotně, politička se je snaží neřešit. Zbytečně by jí braly energii

Margaret Thatcher (†87)

Železná lady. Britská ministerská předsedkyně byla první ženou v této funkci a byla v ní i nejdéle, jedenáct let. Nekompromisní a tvrdá premiérka se zaměřovala na hospodářské reformy a posilování pozice Spojeného království. Svým rozhodnutím získat ve válce proti Argentině zpět Falklandy získala obrovské sympatie. Ve své funkci kromě toho zvládla i mnohé protesty a stávky proti své politice, tzv. thatcherismu, a přežila pokus o atentát.

Foto: Profimedia.cz

Rezignovala v roce 1990 pro vnitrostranické rozpory

Madeleine Albright (84)

Narodila se na pražském Smíchově, jako malá se s rodiči ukrývala před nacisty v Londýně a posléze kvůli komunistům emigrovali do Ameriky. Věnovala se mezinárodním vztahům, byla vyslankyní USA při OSN a poté historicky první ženou na pozici americké ministryně zahraničí.

Nebála se dělat radikální i nepopulární rozhodnutí, hájila americké zájmy a prosadila například válku o Kosovo. Po smrti Václava Havla (†75) se o ní uvažovalo jako o kandidátce na prezidentku České republiky.

Foto: Profimedia.cz

Ministerský úřad opustila v roce 2001, ale zůstala aktivní ve veřejném životě

Zuzana Čaputová (48)

O tom, zda se do prezidentských voleb v roce 2023 (či dříve) zapojí v Česku ženská kandidátka, se zatím spekuluje. Na Slovensku už tu zkušenost od roku 2019 mají a Zuzana Čaputová se ukazuje jako ta nejlepší volba.

Působí lidsky a upřímně, jak sama říká, chce sloužit a ne vládnout. Pravidelně se snaží o sjednocování nálad a názorů ve slovenské společnosti, ať jde o nošení roušek nebo očkování, snaží se, aby se lži a vulgarismy nestaly v zemi standardem.

Foto: Shutterstock.com

Úřadu prezidentky se ujala 15. června 2019 jako dosud nejmladší Slovák a zároveň první žena

Jacinda Ardern (41)

I premiérka Nového Zélandu má svoje prvenství: byla totiž v roce 2017 nejmladší premiérkou na světě. Jen pár měsíců po tom, co se ujala nové funkce, oznámila, že čeká dítě, což ji nijak neomezilo v její nové funkci.

Sociální demokratka se zaměřuje na omezení imigrace a zvýšení sociálních výdajů, podporuje manželství stejnopohlavních párů, legalizaci potratů a rovnoprávnost žen. V době lockdownu vysvětlovala opatření obyvatelům z obývacího pokoje v mikině a mnozí hodnotí její včasná opatření proti covid-19 velmi kladně.

Foto: Profimedia.cz

Sama se označuje za empatického a soucitného leadera

Věra Jourová (57)

S politikou začínala jako členka ČSSD, roce 2013 vyhrála volby do Poslanecké sněmovny na Vysočině za hnutí ANO a stala se ministryní pro místní rozvoj. Postu se po pár měsících vzdala, aby se mohla stát eurokomisařkou.

Kromě politických úspěchů má ale za sebou i obvinění z korupce, za neoprávněné stíhání byla ale později odškodněna. Na jméno jí nemůže přijít maďarský premiér Viktor Orbán (58), Věra Jourová zpochybňovala demokracii v jeho zemi, a vrásky na čele dělá i Andreji Babišovi, protože se často vymezuje proti jeho chování a vystupování.

Foto: Profimedia.cz
ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek