Jedenáctiletý Honzík má kvůli těžkým epileptickým záchvatům vývoj na úrovni miminka a téměř přišel o zrak. Přesto je to usměvavý kluk, který miluje hudbu, pohádky a ruch kolem sebe. Svět vnímá hlavně sluchem, rád si brouká a nejraději je mezi dětmi ve speciální škole nebo na výletech s rodiči. Jeho starý rehabilitační kočárek je ale po letech používání rozbitý a malý, a Honzík nutně potřebuje nový. Rodina na něj však nemá prostředky.