Aspergerův syndrom často znamená vyloučení ze společnosti

Máte ve svém okolí podivína, který vám často připadá „mimo“ anebo ho považujete za netaktního nevychovance? Možná za své chování nemůže, protože se narodil s Aspergerovým syndromem (AS). Je to lehčí forma autismu, která z neznámého důvodu častěji postihuje chlapce. Nejde o duševní poruchu, ale o vrozené a nevratné neurologické postižení mozku, jehož konkrétní příčina není dosud jasná. Určitou roli však hraje genetika. Co je pro lidi s AS typické?

Chování lidí s AS působí zvláštně, vzpomeňte třeba na Sheldona Coopera ze seriálu Teorie velkého třesku (2007–19) nebo na Temperance Brennan ze Sběratelů kostí (2005–17) – právě u nich lze vypozorovat aspergerské znaky.

Obecně nechápou nepsaná pravidla lidské komunikace. Často nejsou schopni navázat rozhovor přiměřeným, situaci odpovídajícím způsobem a vyhýbají se očnímu kontaktu. Mívají narušenou mimiku i řeč těla, proto jim nerozumějí ani u ostatních a mnohdy reagují neadekvátně a nepochopitelně. Když se s někým baví, může se občas zdát, že mluví bez souvislostí, anebo se věnují jen svému monologu. Ve všem hledají hlubší smysl a pravidla a pozorně vnímají detaily (přičemž jim může uniknout celek). Bývají až pedantsky doslovní, a protože neumějí „číst mezi řádky“, nerozumějí ironii ani metaforám.

Prvních náznaků si rodiče všimnou zhruba okolo tří let věku dítěte, typické je samotářské chování a někdy i samomluva. Vytvářejí si rituály a milují rutinu: třeba stále stejnou cestu do školy. Jejich řeč může znít monotónně, tedy bez intonace a emocí, zato slovní zásoba bývá široká. Děti s AS se nezapojují do skupinových her, ale drží se jednoho kamaráda nebo tráví čas o samotě. U některých se už odmala objevuje přecitlivělost na světlo, hluk nebo některé chutě. Emoce vyjadřují intenzivně, např. záchvaty vzteku, které může vyvolat i vcelku nevinná situace, třeba změna běžného denního programu.

Děti a obecně lidé s AS mívají zvláštní záliby. Jaroslav Hořejší v knize „Aspergerův syndrom: Život pod společenským tlakem“ uvádí, že v četbě hledají spíše informace než emoce, proto moc nečtou romány, zato milují literaturu faktu a různé encyklopedie. Extrémní zalíbení mohou mít v jízdních řádech, mapách či tabulkách a někdy se je učí i nazpaměť.

Ačkoliv syndrom nelze nijak vyléčit, mnoho lidí s lehčí formou AS se dokáže naučit přiměřeným reakcím, které se tzv. očekávají. V dospělosti jde hlavně o projevy náklonnosti a zvládání vzteku. Někdo to dokáže sám, jiný potřebuje terapeuta.

Důležité je, aby okolí vědělo, o co se jedná. Lidé s AS si svou rozdílnost uvědomují a trápí se, že jsou pro ostatní divní. Na rozdíl od dětí dospělí po samotě netouží, jsou obvykle schopni navazovat vztahy a chodit do zaměstnání. Problém mohou být některá povolání, žena s AS se patrně nebude cítit dobře jako servírka. Vhodnou oblastí je IT, což dokazuje i fakt, že u mnoha programátorů lze vysledovat náznaky syndromu. Tato jinakost ale rozhodně nebrání úspěšnému životu. O řadě různých osobností se traduje, že měly či mají aspergera, a přesto to dotáhly opravdu daleko: patří mezi ně například Albert Einstein, Wolfgang Amadeus Mozart, Steve Jobs, Bob Dylan anebo Bill Gates a také Anthony Hopkins.

Víte, jaký je život s těžkým autistou a co je to homesharing, který pomáhá rodinám autistických dětí?