Žluté listy, hnědé skvrny, uschlá rostlina? Čím škodíte svým pokojovkám a jak to vyřešit

Poctivě své pokojové květiny zaléváte, dopřáváte jim slunná místa, možná je pravidelně hnojíte. A ony, nevděčnice, stejně chřadnou, místo aby se rozrůstaly, zelenaly a zdobily váš domov? Možná se dopouštíte některé z následujících chyb.

Přelévání je nejčastější chyba a důvod, proč pokojové rostliny hynou. S výjimkou bahenních druhů, jako je třeba šáchor, nesmějí stát květinky stále v mokru. V příliš vlhké zemině kořeny nemohou dýchat, postupně uhnívají a rostlina bez zdravých kořenů je odsouzena k zániku. Přelití se projevuje i žloutnutím listů, ale pozor: ty mohou znamenat i pravý opak (tedy nedostatečnou zálivku), případně nedostatek živin.

Proto vždy kontrolujte zeminu. Může být sice na povrchu suchá, ale uvnitř se může skrývat ještě dost vláhy. Pomůže vám jednoduchý test se špejlí: vnořte ji do substrátu jako do koláče při zkoušení propečenosti. A stejně jako u těsta, když substrát ulpívá na špejli, je ještě vlhký. Jakmile vytáhnete špejli čistou, je čas na zálivku.

Nejen přelití, ale i zaschnutí se může projevit žloutnutím listů, proto vám nejvíc opět řekne stav zeminy. Je-li suchá, máte problém. Bez vody nemohou žít žádné rostliny, výjimku tvoří téměř nezničitelné sukulenty s dužnatými listy, ve kterých si uchovávají zásoby vody na horší časy.

Dojde-li k zaschnutí rostliny, ale ještě není „na troud“, pokuste se o záchranu. Celý květináč ponořte na několik minut do kyblíku s vlažnou vodou. Přeschlý substrát, zvláště pokud obsahuje rašelinu, totiž vláhu hůře přijímá. Důležitá je také kvalita vody, rostlinám prospívá měkká a odstátá, nikoli ledová.

>>>Pokojovky nekvetou: Co s nimi?

Ztrácí rostlina svou krásu a sytou barvu? Má málo světla a potřebuje blíž k oknu. Dále od něj se bude dařit pouze rostlinám stínomilným, jako je třeba monstera, která je zvyklá dokonale využít i malou porci světla, jakou dostává v deštných pralesích. Naopak světlomilné rostliny budou prosperovat pouze na parapetu nebo velmi blízko něj. Intenzitu světla znásobí bílé stěny, pomůže i zrcadlo. Nákladnějším řešením je zářivka, jež věrně napodobuje denní spektrum světla.

>>>Monstera, královna pokojovek: Jak se o ni starat?

Kupodivu i nadbytek světla, přesněji slunce, může některým rostlinám způsobit velké problémy. Platí to například pro většinu orchidejí, které k životu potřebují světlo rozptýlené a jemné. Snesou sice trošku mírných ranních nebo večerních paprsků, ale polední slunce, ještě znásobené sklem, jim popálí listy a rostliny chřadnou. Proto je umístěte k východnímu či severnímu oknu nebo dost daleko od jižního či západního.

Pokojové rostliny se liší i v nárocích na teplotu. Subtropické a středomořské druhy vyžadují v létě teplo, ale přes zimu často odpočinek v chladu při teplotách deset až patnáct stupňů, aby byly i další rok pěkné a vitální. Přezimovat mohou ve světlých halách či zimních zahradách. A třeba legendární kamélie bez osvěžujícího chladu nikdy nevykvete. Subtropickým rostlinám nevadí ani výrazné kolísání denní a noční teploty od jara do podzimu.

Nedostatek vzdušné vlhkosti rostliny obvykle přímo nezahubí, ale značně jim ubírá na kráse i zdraví. S výjimkou sukulentů, kterým ale nevadí, dopřejte rostlinám rosení. Rozprašovačem na květiny je můžete oblažit jednou i dvakrát denně. Nemáte na to čas? Pomohou odpařovače, misky s oblázky naplněné vodou v blízkosti květináčů a podobně.

V interiéru se daří nejen pokojovým rostlinám, ale i hmyzu, který si na nich pochutnává. Nejčastěji je napadají svilušky, mšice, třásněnky a puklice na spodní straně listů. Pokojovky je proto vhodné pravidelně prohlížet. Mšice uvidíte snadno, ale svilušky ne. Usvědčí je jemné pavučinky na spodní straně listů. Při prvním výskytu můžete nevítané hosty ničit mechanicky, třeba vatičkou na špejli nebo sprchou, jinak nasaďte postřiky.

>>>Škůdci, postrach pokojovek. Jak s nimi bojovat?

Ještě hůř nežli škůdci se rozeznávají choroby, které způsobují mikroskopické houby a bakterie. Nejčastější jsou onemocnění způsobená právě houbami, které vytvářejí hnědé, mokvavé skvrny na listech. Poškozené části rostliny je třeba odstranit, rostlinu izolovat od ostatních, a pokud nemoc nezmizí, zkuste ji zachránit pomocí fungicidu ze zahrádkářských potřeb, jímž ji postříkáte podle návodu.

>>>Jak odstranit plíseň v květináči a substrátu

Kořeny rostlin brzy vyčerpají všechny důležité živiny, které mají v malém květináči. Proto jim je musíte pravidelně dodávat, jinak do krásy neporostou. Na výběr je množství hnojiv, z nichž se nejsnáze používají tekutá. Ta podle návodu rozmíchejte do konvičky a rostliny „nakrmte“ spolu se zálivkou. Můžete používat jedno univerzální hnojivo nebo speciální pro rostliny okrasné listem, pro druhy kvetoucí, palmy a podobně.

Rostliny, které nesnášejí vápník, jako jsou orchideje a citrusy, je vždy lepší hnojit speciálními hnojivy. Od jara do podzimu je „přikrmujte“ jednou týdně. V zimě se rostliny hnojí jednou za měsíc a ty, které zimují v chladu, se nehnojí vůbec. Vyzkoušet můžete i pohodlné hnojivové tyčinky a tablety, které vydrží měsíc i více. Ne vždy se však živiny z nich dostanou ke všem kořenům.

Pokud rostlina kořeny zcela vyplní květináč, nemohou narůstat další. A když ji pravidelně hnojíte, sice nezahyne, ale nebude příliš růst ani prospívat. Proto jí kupte nový květináč a přesaďte ji! Nejvhodnější doba k přesazování pokojovek je na jaře, květináč stačí o jedno či dvě čísla větší. U velmi velkých a těžkých květináčů se vzrostlými rostlinami, které už je technicky velmi obtížné přesazovat, alespoň vyměňte svrchní vrstvu zeminy a rostliny dostatečně hnojte.

>>>Pokojovky potřebují speciální substrát! Namíchejte si svůj vlastní