Rajčata zalévejte jen ke kořenům, okurky naopak na listy! Co potřebuje v červenci vaše zahrada?

Léto bývá naplněné zážitky i sklizní vlastní zeleniny, pokud se práce zadařila a přálo počasí. Zelenina může v červenci leccos dohnat, jedna pranostika ovšem říká, že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče. Jinými slovy, když nebude dobré počasí, které by dozrání zeleniny podpořilo, později už se to nemusí stihnout. Vy ale své plodiny můžete podpořit láskyplnou péčí. Na co se zaměřit?

Červencové vedro zelenině svědčí. Rajčata červenají, papriky dozrávají. Plodiny ale také potřebují vodu. A tak je zavlažujte každý den – nejlépe brzy zrána nebo později večer. Voda se tak neodpaří a rostliny ji využijí do poslední kapky. Kromě rajčat a paprik, o nichž se říká, že by měly mít plody na sluníčku a kořeny v rybníčku (neboli v pořádné dávce vody), zavlažujte i kořenovou a listovou zeleninu, dýně a cukety.

Víte, že musíte zalévat i kompost?

Závlaha pomáhá zelenině sílit a je i prevencí některých chorob. Ovšem pozor, například rajčata zalévejte jen ke kořenům, vlhkost na listech zvyšuje riziko napadení plísní bramborovou. Kropení na listy naopak prospívá okurkám, protože zmírňuje riziko napadení sviluškou nebo padlím. Naopak cibuloviny, jako je česnek nebo cibule, už v červenci (ani za vedra) nepotřebují tolik vody.

Zatímco papriky stačí hlavně zalévat a včas sklízet, s rajčaty je více práce. Tyčková rajčata je třeba vyvazovat: Podle toho, jak rostou, se přivazují k tyči, která slouží jako opěra.

Čas od času je také prohlédněte, jestli nechytají plíseň, což se projevuje nahnědlými skvrnami na listech i plodech – řešením je pak většinou postřik. Prevencí je vysazení afrikánů ke každé rostlině, protože tyto květiny v sobě mají látky, jež rajčatům pomáhají plísni odolat.

Jak chrání afrikán a slunečnice vaši zahradu?

U tyčkových rajčat také důsledně vylamujte nové zálistky, protože rostliny vysilují. Vyštipování postranních výhonů se netýká keříčkových odrůd. Rajčatům v době dozrávání prospěje i „nastýlání“ kompostu nad kořeny: Rostlinu ochrání a zároveň dodává živiny.

Prázdná místa po sklizni co nejdříve zaplňte, ať nemá plevel šanci. V červenci je stále čas na hlávkový salát (zvolte odrůdu pro celoroční pěstování), ředkev, tuřín, vodnici, červenou řepu, kadeřávek, hrášek, keříčkové fazole, čínské zelí, růžičkovou kapustu nebo květák.

Co pěstovat v době krize? Řepu, tuřín a vodnici.

Pokud se vám nechce pěstovat další várku zeleniny, navršte na prázdné záhony vrstvu mulče (například posečené trávy) nebo vysejte zelené hnojení. Mezi to patří třeba svazenka, hrách, bob, vikev nebo oves. Lze pořídit i různé směsi zeleného hnojení, a záhony tak mohou být pestré.

Červenec je ve znamení sklizně, a tak si ji náležitě užijte. Sklízejí se první rajčata a papriky, stejně jako okurky a cukety. Radovat se můžete z ranějších odrůd mrkve, možná dokonce i z petržele nebo celeru. Ze země už určitě musejí rané brambory, pokud jste je zatím nesklidili.

Sklizeň čeká také česnek. Jakmile mu zežloutnou listy a změkne krček, palice opatrně vytáhněte ze země, svažte a sušte v suchém a větraném místě asi dva až tři týdny. Za slunného počasí sbírejte a sušte byliny i koření – ať už je to levandule, tymián, dobromysl, majoránka nebo třeba heřmánek.

Znáte slavný asijský černý česnek?

Čas od času rostliny prohlédněte, a pokud si všimnete nastupující choroby nebo škůdce, hned zakročte. Hlavně okurky, papriky a rajčata chraňte proti mšicím, třásněnkám nebo molicím. Můžete zkusit přírodní postřiky, v krajním případě sáhnout po chemii. Jak vyrobit přírodní postřiky?

Celer bývá náchylný k houbové skvrnitosti (opět může pomoci postřik), brambory napadá mandelinka. Máte-li jen menší políčko, nejúčinnější je ruční sběr mandelinky. Brouky netopte, umějí plavat. Zavřete je do sklenice či lahve, kde se udusí. Možná je to krutá smrt, ale jinak přijdete o brambory.

Jak pečovat o zahradu bez použití chemie?