Co potřebuje zahrada v červenci? Správnou zálivku pro maximální úrodu a osazování prázdných záhonů!

Červenec bývá pro zahrádkáře a pěstitele hlavně ve znamení sklízení vlastní zeleniny, pokud se tedy práce zadařila a přálo počasí. Ještě stále ale máte šanci udělat pár věcí, které zařídí maximální sklizeň. Jaké to jsou a co je dobré během července zvládnout?

V červenci a srpnu je léto nejsilnější a v posledních letech většinou i sušší a hodně teplé. Je tedy třeba dohlížet na to, aby měla zahrada dostatek vody. Platí to dvojnásob pro zeleninu, která právě v létě plodí. A jak správně zalévat? Než to dělat každý den a trochu, zalijte každý druhý den, ale pořádně, aby se voda dostala až ke kořenům. Nejlepší je to udělat brzy zrána nebo později večer, aby se voda tak rychle neodpařila. Opravdu bohatou zálivku potřebují hlavně rajčata, papriky, ale i dýně, cukety. Nezapomínejte ani na kořenovou a listovou zeleninu.

Závlaha pomáhá zelenině sílit a je i prevencí některých chorob, ale každý druh má jiné požadavky:

Rajčata potřebují i během sklizně pravidelnou péči. Tyčková rajčata je třeba vyvazovat k opoře. Pravidelně vylamujte nově rašící lístky „v podpaží“ větviček. Jednotlivé rostliny můžete i zahrnout kompostem, který je vyživí, ale také zabrání rychlému vysychání kořenového systému. Pravidelně je také kontrolujte, zda se na nich neobjeví plíseň. Tu byste poznali podle skvrn na listech i plodech. Až budete příští rok sázet rajčata, nezapomeňte kolem nich vysadit afrikány, které působí jako přírodní prevence houbových onemocnění.

Po sklizni, například hrášku, využijte prázdný záhon na vysázení dalších plodin. Někdo volí „druhé kolo“ hrášku, jiný dá přednost odrůdě hlávkového salátu, která je vhodná pro pěstování celý rok. Vysadit lze i ředkev, červenou řepu, rannou karotku, čínské zelí, růžičkovou kapustu nebo květák.

Jestliže o zeleninu už v druhé várce nestojíte, pak na prázdné záhony dávejte třeba posečenou trávu, nebo jiný mulč, aby nezarostla plevelem. Můžete tam vysadit i tzv. zelené hnojení. Je to například krásně kvetoucí a hmyz vábící svazenka, hrách, bob, vikev nebo oves. Lze pořídit i různé směsi zeleného hnojení, a záhony tak mohou být pestré.

Červenec je ve znamení sklizně mnoha plodin. Kromě prvních rajčat a paprik to jsou okurky a cukety. Radovat se můžete z ranějších odrůd mrkve, možná dokonce i z petržele nebo celeru. Sklizené by měly být rané brambory.

Sklizeň čeká také česnek. Jakmile mu zežloutnou listy a změkne krček, palice opatrně vytáhněte ze země, svažte a sušte v suchém a větraném místě asi dva až tři týdny.

Za slunného počasí sbírejte a sušte byliny i koření – ať už je to levandule, tymián, dobromysl, majoránka nebo třeba heřmánek.

Tis, túji, jalovec nebo cypřiš lze vegetativně rozmnožovat poměrně snadno - stačí odtrhnout asi deset centimetrů dlouhé jedno až dvouleté výhony větviček tak, aby na nich zůstala plochá patka z vyzrálého dřeva. Právě tuto část zapíchněte nejdřív do drti z dřevěného uhlí a potom do vlhkého substrátu - uhlí je přírodní dezinfekcí. Překryjte fólií a dejte jim čas na zakořenění, tedy asi 8 týdnů. Pak je můžete usadit po jednom do květináče a nechat je tam tak dlouho, až budou vyzrálé a budou mít dostatečný kořenový systém, což trvá různě dlouho.

Podobně namnožíte i keře, které kvetou na jaře - ptačí zob, zlatici a podobně. Od keře ostřihněte zelené a nedřevnaté části výhonů, na kterých nechejte dva nebo tři páry listů. Zastřihněte je také do špičky, v místě nad kolénkem. Touto špičkou je zapíchněte do zeminy. Zakořenit by měly během měsíce - poté je lze vysazovat na stálé stanoviště.

Vedro a hlavně sucho nejsou pro trávník ideální, takže je třeba, abyste ho v teplých měsících udržovali a pomohli mu to překonat. Ideální je do trávníku namontovat závlahový systém, který bude nastaven na dlouhodobější kropení, které bude znamenat, že voda může dostat až ke kořenům.

Součástí nutné péče o trávník je i jeho správné sekání - v době sucha a vedra ne na nejkratší možnou výšku, ale je třeba ho nechat delší, což brání vysychání půdy a kořenů. Sekat, stejně jako zalévat, byste trávník měli nejlépe ráno nebo večer.

Během sezóny mohou vaši zahradu napadnout i někteří škůdci nebo choroby. Proto rostliny čas od času prohlédněte, a pokud si všimnete problémů, hned zakročte. Hlavně okurky, papriky a rajčata chraňte proti mšicím, třásněnkám nebo molicím. Můžete zkusit přírodní postřiky, v krajním případě sáhnout po chemii. Jak vyrobit přírodní postřiky?

Celer bývá náchylný k houbové skvrnitosti (opět může pomoci postřik), brambory napadá mandelinka. Máte-li jen menší políčko, nejúčinnější je ruční sběr mandelinky. Někdo může mít problém je zabíjet, takže se je snaží zabít hozením do vody. Brouci ale umí plavat, tak to musí být voda se saponátem nebo silně slaná.

Jak pečovat o zahradu bez použití chemie?